Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soužití s Ukrajinci: Jak posuzují Češi jejich přístup k práci

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Za víc než dva roky intenzivnějšího soužití s Ukrajinci výrazně kleslo přesvědčení Čechů o jejich dobrém přístupu k práci. Střízlivější jsou i lidské postoje k nim. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sesbírala agentura Talk Online Panel.

„Je to pochopitelné, vzájemné soužití trvá už dost dlouho na to, aby lidé nabrali reálnější zkušenost s ukrajinskými sousedy a spolupracovníky. Přes sestupný trend je ale pořád podpora veřejnosti poměrně silná,“ hodnotí výsledky František Boudný, ředitel personálky.

Zatímco jenom nepatrně klesl podíl lidí přesvědčených, že Ukrajinci pracují stejně dobře jako Češi (z 34 % v březnu 2022 na 30 % letos v květnu), zásadně kleslo přesvědčení, že jsou dokonce pracovitější či snaživější (pokles na 23 % z pětatřiceti). Sedmnáct procent dotázaných si dokonce myslí, že Ukrajinci odvádějí horší práci (oproti jedenácti procentům po vypuknutí ruské války proti Ukrajině).

O víc než šestinu ubylo lidí s pozitivním vnímáním Ukrajinců

Kladný postoj k východním sousedům nyní uvádí čtyři z deseti respondentů oproti 55 % v roce 2022: osm procent lidí (místo patnácti) je rádo, že tady Ukrajinci žijí a téměř dvaatřicet procent (místo téměř čtyřiceti) by je bralo i jako kolegy v práci. Záporný postoj uvádí 27 % Čechů (předloni 18 %) s tím, že chápou, že jim nyní musíme pomáhat, zatímco z principu negativní postoj s odkazem na špatnou zkušenost zastává 19 % (oproti šesti) účastníků průzkumu.

Reálnější je i odhad doby, po kterou bychom měli Ukrajincům pomáhat: pár měsíců uvedlo 29 % (oproti 62 %), rok až dva 28 % (25 %) a neomezeně dlouho 26 % (oproti 8 %). Současně z šesti na sedmnáct procent vzrostl počet lidí zastávajících názor, že bychom pomáhat vůbec neměli.

Data pro reprezentativní průzkum sesbírala agentura Talk Online Panel na vzorku 500 respondentů starších osmnácti let. Podobný byl i vzorek, který průzkumná agentura použila v roce 2022.

Srovnání postojů v roce 2024 (a 2022)

Jaký máte postoj k Ukrajincům?

  • 8 % (15 %) kladný, jsem rád, že tady žijí
  • 31,6 % (39,6 %) kladný, bral bych je i jako kolegy v práci
  • 26,8 % (18,4 %) záporný, ale chápu, že jim nyní musíme pomoct
  • 18,6 % (5,6 %) záporný z principu, mám s nimi špatnou zkušenost
  • 15 % (21,4 %) nevím, neumím odpovědět

Jak podle vás Ukrajinci pracují?

  • 30,4 % (33,8 %) stejně dobře jako Češi
  • 22,8 % (34,8 %) jsou pracovitější/snaživější
  • 16,8 % (11 %) odvádějí horší práci
  • 30 % (20,4 %) neumím posoudit

Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 jim poskytujeme pomoc. Jak dlouho bychom ji měli poskytovat?

  • 28,6 % (61,6 %) pár měsíců
  • 28,2 % (25 %) rok až dva
  • 26,4 % (7,6 %) neomezeně dlouho
  • 16,8 % (5,8 %) vůbec bychom ji neměli poskytovat

Témata:  Ukrajina Česko práce lidé

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.