Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Renáta Kellnerová dominuje žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků, který sestavuje týdeník Euro, letos poprvé vládne žena. Renáta Kellnerová v roli správkyně pozůstalosti a očekávané hlavní dědičky nahradila v čele přehledu svého manžela, tragicky zesnulého majitele finanční skupiny PPF Petra Kellnera. Na druhém místě žebříčku je realitní magnát Radovan Vítek a třetí Daniel Křetínský, podnikající především v energetice. Premiér Andrej Babiš klesl proti předchozímu ročníku ze čtvrté pozice na šestou. Stovka nejbohatších Čechů a Slováků disponuje podle Eura majetkem za 1,6 bilionu korun.

Hodnotu majetku Renáty Kellnerové a její rodiny odhaduje Euro na 250 miliard korun. Ve srovnání s předchozím žebříčkem, sestavovaným v roce 2019, to znamená pokles o 20 miliard Kč. Důvodem je především pokles hodnoty splátkové společnosti Home Credit a také tragické úmrtí šéfa PPF letos v březnu. "V roli hlavního korporátního stratéga bude Petr Kellner pravděpodobně nenahraditelný," uvádí časopis Euro.

Majetek podnikatele Vítka, který ovládá realitní skupinu CPI Property Group, má podle časopisu hodnotu 98 miliard korun. Proti předchozímu hodnocení týdeníku Euro si Vítek polepšil o devět miliard Kč.

Třetím nejbohatším byznysmenem v česko-slovenském prostoru se poprvé stal Daniel Křetínský, jehož odhadovaný majetek vzrostl na 83 miliard Kč. Dostal se tak před majitele finanční skupiny KKCG Karla Komárka, který i díky podnikání v loterijním a sázkovém byznysu disponuje majetkem 80 miliard korun. Pětici nejbohatších Čechů a Slováků uzavírá s majetkem v odhadované hodnotě 72 miliard korun bratislavský rodák Patrik Tkáč. V posledních letech se Tkáč pohybuje zejména ve strukturách kolem investiční skupiny J&T, kterou před více než dvěma dekádami spoluzakládal.

Na šesté příčce žebříčku se letos umístil premiér Babiš, kterému Euro připisuje majetek v hodnotě 68 miliard korun. Ve srovnání s předchozím žebříčkem je to o tři miliardy méně. "Stojí za tím pokles ziskovosti holdingu Agrofert, jehož formálním vlastníkem jsou dva svěřenské fondy Babišovy rodiny," uvedlo Euro.

Největší přírůstek majetku zaznamenal spoluvlastník softwarové společnosti Avast Pavel Baudiš. Za poslední dva roky si polepšil o 19,5 miliardy na aktuálních 56 miliard korun, což stačí na šestou příčku v žebříčku.

První desítku nejbohatších Čechů a Slováků podle Eura uzavírá realitní podnikatel Ivan Chrenko, v energetice podnikající miliardář Pavel Tykač a největší akcionář investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák s rodinou.

Vzhledem ke zhoršeným výsledkům společnosti Home Credit z žebříčku deseti nejbohatších vypadl Jiří Šmejc. Letos obsadil s majetkem 19,5 miliardy korun 19. místo.

Přehled 10 nejbohatších Čechů a Slováků podle časopisu Euro:

Pořadí Jméno Majetek v miliardách Kč Změna oproti 2019 v miliardách Kč Hlavní obor Hlavní značka 1. Renáta Kellnerová s rodinou 250 -20 různé obory PPF 2. Radovan Vítek 98 9 nemovitosti CPI 3. Daniel Křetínský 83 15 energetika EPH 4. Karel Komárek 80 0 sázky a loterie KKCG, Sazka 5. Patrik Tkáč 72 17 energetika EPH 6. Andrej Babiš 68 -3 různé obory Agrofert 7. Pavel Baudiš 56 19,5 IT / internet Avast 8. Ivan Chrenko 44 5 nemovitosti HN Reavis 9. Pavel Tykač 37 7,5 energetika Sev.en Energy 10. Jaroslav Haščák s rodinou 28 0 různé obory Penta Investments

Zdroj: Euro

Témata:  Renáta Kellnerová,  PPF,  Peníze,  čeští miliardáři

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.