Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rekordní propad české ekonomiky. Ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. První odhady z konce července přitom hovořily o meziročním poklesu 10,7 procenta a mezikvartálním 8,4 procenta, o měsíc později úřad odhad zhoršil na pokles o 11 procent, respektive o 8,7 procenta.

"Nadále platí, že pokles české ekonomiky byl v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší. Dna ekonomika dosáhla v dubnu, poté však již docházelo k jejímu oživení s tím, jak se postupně rozvolňovala restriktivní vládní opatření. Zpět na nohy se hospodářství stavělo v uplynulých měsících rychleji, než se původně čekalo. Nad očekávání dobře se vedlo především průmyslu," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Nejistá situace vedla k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele, mezičtvrtletně o 4,4 procenta a meziročně o šest procent. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele i díky podpůrným programům zaměstnanosti vzrostl ve 2. čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta, stejně tak meziročně. "Výsledkem výrazného poklesu výdajů domácností a mírného růstu příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla historicky nejvyšší míra úspor, a to 18,5 procenta," uvedl ČSÚ. Míra investic v sektoru domácností se proti předchozímu čtvrtletí snížila o 0,1 procentního bodu a dosáhla 9,2 procenta.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 2. čtvrtletí 34.142 Kč, oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 7,1 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Do výrazného poklesu příjmů ze zaměstnání se podle statistiků promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru.

U nefinančních podniků byla míra zisku ve 2. čtvrtletí 42,9 procenta, což je o 1,1 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o jeden procentní bod méně než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků poklesly meziročně o 4,9 procenta. "Větší pokles hrubé přidané hodnoty (HPH) než investic, vedl k tomu, že míra investic proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 2,3 procentního bodu a dosáhla 29,2 procenta," uvedli statistici. Meziročně stoupla míra investic o 1,4 procentního bodu.

Ve třetím čtvrtletí lze čekat podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče mezičtvrtletní růst HDP s tím, jak se po odstranění většiny uzavírek spojených s první vlnou pandemie rozjela aktivita v ekonomice. "Meziroční propad HDP se ve třetím čtvrtletí zmírní, k meziročnímu růstu se ale HDP vrátí nejdříve na počátku roku 2021," odhadl.

Témata:  ekonomika Česko

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

18. března 2026 18:43

Česko dovezlo rekordní množství oceli z Ruska. Hodnota šla do miliard

ČR nadále přispívá na ruské válčení na Ukrajině. Emisní povolenky a Green Deal tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují jeho odstrašení zbrojením a k tomu zvyšují příjem Kremlu.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Íránský konflikt žene ceny plynu vzhůru, Evropě zatím nedostatek nehrozí

České republice ani Evropské unii nehrozí pro příští zimu fyzický nedostatek zemního plynu. Výpadek dodávek spojený se současnou geopolitickou situací představuje sotva tři procenta světové spotřeby a evropský trh má stále dostatečnou schopnost zajistit si potřebné dodávky. Podle poradenské společnosti EGU je jedinou otázkou cena, která pro příští rok vzrůstá ve všech analyzovaných variantách vývoje íránského konfliktu. Přesto v tuto chvíli nedoporučuje jakkoli ovlivňovat trh a motivovat obchodníky k rychlejšímu plnění podzemních zásobníků plynu.