Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Před začátkem školního roku rostou prodeje elektroniky, zájem je o notebooky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Před začátkem školního roku rostou nejen prodeje psacích a výtvarných potřeb, ale také elektroniky. Zájem je především o notebooky, za které rodiče utrácí zpravidla do 20.000 korun. Vyplývá to z informací obchodníků, které oslovila ČTK. Ve výbavě školáků nebudou podle nich letos chybět ani nové mobilní telefony nebo chytré hodinky.

Například e-shop Alza.cz v srpnu eviduje o 40 procent vyšší prodeje notebooků než v červenci, lidé za ně utratí průměrně 20.000 korun, tedy přibližně stejně jako loni. Záleží ale na preferencích zákazníků, řekla mluvčí Eliška Čeřovská. O výpočetní techniku podle ní nemají zájem jen rodiče a studenti, ale také samotné školy. V srpnu a září bývá i větší poptávka po nákupu na splátky nebo službu, kdy zákazník zaplatí třetinu částky a zbytek do tří měsíců. "Tuto možnost často využívají zákazníci především při nákupu tabletů a notebooků pro starší školáky," doplnila ředitelka služeb Alzy Petra Janovská.

Se začátkem nového školního roku jdou notebooky na odbyt také v e-shopu CZC.cz, vrchol prodejů firma očekává na přelomu srpna a září. Poptávka podle specialisty Petra Bartončíka roste například u herních přenosných počítačů.

Zatímco prodeje tabletů jsou ve srovnání s minulým rokem na CZC vyšší, zájem trochu klesl o mobilní telefony. Rodičům, kteří budou svým dětem telefon kupovat do první třídy, specialista Jiří Komenda doporučuje, aby s ním pořídili i ochranný obal a sklo. "V dnešní době již není nic neobvyklého, že děti v první třídě vlastní mobilní telefon," míní.

Z průzkumu CZC mezi rodiči vyplynulo, že by jich u mladších dětí dalo 46 procent přednost koupi chytrým hodinkám s funkcí sledování polohy než telefonu. Zhruba 38 procent rodičů by funkci využilo do 13 let dítěte, 22 procent do 12 let a zbytek by polohu přestal sledovat ještě dříve. Asi 59 procent respondentů pak výhodu chytrých hodinek vidí v tom, že si dítě příchozího hovoru všimne i tehdy, kdy telefon nemá zrovna u sebe, uvedl e-shop CZC.

Meziročně vyšší zájem je v obchodech Electroworld o notebooky značky Apple, naopak HP, Lenovo a Asus zaznamenaly pokles, i když stále patří k těm nejžádanějším. "Školní notebook by měl parametricky splňovat hlavně následující: přiměřený poměr cena/výkon, dlouhou výdrž baterie, nízkou hmotnost a kompaktní rozměry," míní specialista Roman Míka. Cena notebooků podle něj loni byla vlivem větší zásob nižší, letos meziročně stoupla o 15 procent.

Prodejce elektroniky Datart zaznamenal rostoucí zájem o notebooky především v době covidu, větší obměnu proto očekává příští rok. První telefon pro děti se podle vedoucího IT obchodu Davida Dolanského pohybuje v cenovém rozmezí čtyř až sedmi tisíc korun. Základní notebook do školy pak stojí asi 10.000 korun, doplnil. Meziročně srovnatelné prodeje elektroniky k 1. září má letos Mironet, u notebooků studenti často požadují, aby se na displej dalo psát nebo kreslit speciálním perem. Průměrná prodejní cena notebooků je podle Mironetu 15.000 korun.

Témata:  notebook počítače

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

4. listopadu 2025 10:37

Vidíte nenávist nebo podvod na internetu? Nahlaste ho, radí dTest

Setkali jste se někdy s komentářem na sociálních sítích, ve kterém autor podporuje násilí či terorismus? Zaznamenali jste příspěvek se soukromými fotografiemi sdílenými za účelem poškození pověsti vyobrazené osoby? Anebo jste na online tržišti narazili na podvodného prodejce? I na takové příklady nezákonného uživatelského obsahu na internetu si Evropská unie došlápla takzvaným Aktem o digitálních službách (DSA). A ať už se nezákonný obsah týká přímo vás, nebo ne, máte právo jej nahlásit provozovateli dané internetové stránky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.