Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnaných žen v ČR výrazně přibylo

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezaměstnaných žen v Česku bylo v říjnu, kdy vláda kvůli další vlně šíření koronaviru opět vyhlásila nouzový stav a přijala řadu epidemických opatření, nejvíce od léta 2017. Míra jejich nezaměstnanosti se od září zvýšila o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta, zatímco u mužů byla podobně jako v září 2,5 procenta.

Celkem bylo bez práce 2,9 procenta lidí ve věku 15 až 64 let, v září jich bylo o desetinu bodu méně. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Celkový růst nezaměstnanosti byl tak způsoben čistě růstem nezaměstnanosti žen, komentoval pro ČTK výsledky analytik skupiny Natland Petr Bartoň.

Za nárůstem nezaměstnanosti žen podle něj stojí to, že častěji než muži pracují v sektorech, na které nejvíce dopadají vládní restrikce, tedy ve službách s přímým kontaktem se zákazníkem, kde je i nejsilnější pokles ekonomické aktivity. Dalším důvodem je podle Bartoně to, že ženy častěji pracují v menších firmách, které při současném ekonomickém poklesu strádají více než velké firmy, které většinou mají finanční "polštář" k překlenutí poklesu poptávky.

Přitom v listopadu lze podle analytika čekat kvůli protikoronavirovým opatřením další nárůst nezaměstnanosti.

Nezaměstnaných žen v desátém měsíci přibylo proti září o 4400 a proti loňskému říjnu o 23.800 na 79.700. Naposledy bylo podle údajů statistiků více žen bez práce před třemi lety v červenci, a to 81.800, tedy 3,5 procenta. Vedle toho nezaměstnaných mužů bylo v říjnu 73.600, meziměsíčně o 800 méně a meziročně o 21.700 méně. Vyšší počet mužů bez práce než v říjnu statistici zaznamenali letos v srpnu, téměř 79.000. Míra nezaměstnanosti mužů tehdy činila 2,7 procenta.

Podle ředitele odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibora Holého jsou ekonomické dopady opatření proti šíření nemoci covid-19 obecně vyšší u podnikatelů, kterým se v říjnu meziročně snížil průměrný počet odpracovaných hodin o 11 procent. Naproti tomu u zaměstnanců klesl jen o šest procent.

"Pracujících meziročně ubylo o více než 70.000, přitom ze tří čtvrtin jde úbytek na vrub žen," uvedl Holý.

Témata:  ženy nezaměstnanost práce

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.