Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost zatím roste jen mírně. Za červenec přibylo přes 9 tisíc lidí bez práce

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezaměstnanost v červenci rostla znovu jen mírně. Z červnových 3,7 procenta se zvýšila na 3,8 procenta. Úřady práce evidovaly 278.824 nezaměstnaných, tedy o 9187 víc než na konci června.

Údaje zveřejnilo dnes ministerstvo práce na svém webu. Červencové výsledky oznámí ředitelství úřadu práce ve středu. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před nedávnem sklízela kritiku za dřívější zveřejňování. Statistiky nezaměstnanosti pak nechtěla před stanoveným termínem upřesňovat. Její úřad aktuální čísla v posledních měsících umísťuje na internet téměř každý den.

V únoru před krizí byla nezaměstnanost na 3,0 procenta a úřady práce podle své statistiky evidovaly 227.369 uchazečů o místo. Do konce března se podíl nezměnil. Počet nezaměstnaných poklesl na 225.678. Od konce prvního čtvrtletí do konce července po nařízení omezení kvůli nákaze a po nástupu koronavirové krize se zatím zvedl o 53.146.

Křivka vývoje nezaměstnanosti za poslední měsíce připomíná schody. Nejvíc uchazečů o místo přichází na úřad práce podle dat ministerstva vždy na začátku měsíce, kdy počet evidovaných strmě vyskočí. Poté se do konce udržuje na určité úrovni s mírným poklesem.

Ministerstvo už dřív uvedlo, že očekává růst nezaměstnanosti zhruba až o pět procentních bodů. Podíl lidí bez práce by tak překročil osm procent. Podle analytiků by nezaměstnaných mohlo výrazněji přibýt na podzim.

Propouštění má bránit kurzarbeitový program Antivirus se dvěma druhy příspěvků na mzdy a s možností odpuštění odvodů menším firmám. Maláčová minulý týden označila Antivirus za nejfunkčnější nástroj z vládní pomoci, podle ní zachránil stovky tisíc pracovních míst. Podle některých odborníků není ale dobré udžovat pozice, které by bez podpory už neexistovaly. Například podle iniciativy ekonomů a dalších expertů KoroNERV-20 je nežádoucí, aby Antivirus konzervoval minulý stav ekonomiky a bránil modernizaci. Uskupení navrhuje zavést kurzarbeit podle německého vzoru. Stát by dorovnával výdělek těm, kteří mají kvůli poklesu poptávky zkrácený úvazek. Takový model připravuje i Maláčová. Vedení tripartity by o něm mělo jednat po 17. srpnu.

Údaje o nezaměstnanosti úřad práce oznamoval vždy šestý pracovní den po skončení měsíce. Ministerstvo se v poslední době snaží informace o vývoji ohlásit dřív. Maláčová si za zveřejňování výsledků před zažitým termínem už dřív vysloužila kritiku analytiků. Poukazovali na to, že údaje o nezaměstnanosti patří k nejdůležitějším makroekonomickým statistikám a že jejich nahodilé oznamování může znejistit trhy a investory. Resort reagoval tím, že konečné výsledky zveřejňuje v ohlášený den úřad práce a ministryně uvedla jen čísla, která se ve srovnání s předchozím měsícem změnila nepatrně.

Témata:  nezaměstnanost,  Úřad práce,  lidé

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.