Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Negativní dopady koronavirové krize pocítilo 60 procent podnikatelů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Negativní dopady koronavirové krize pocítilo v podnikání 60 procent samostatně výdělečně činných lidí, tedy přes půl milionu podnikatelů. Výrazná většina je označila za dočasné, ale 28 procent podnikatelů soudí, že dopady nelze překonat ani s pomocí nějakého vládního programu.

Vyplývá to z mimořádného zjišťování Českého statistického úřadu k dopadům krize na trh práce ve druhém čtvrtletí. U zaměstnavatelů pocítilo dopady 43 procent zaměstnanců, nepřekonatelné jsou pro necelou pětinu pracujících.

Dopady současné situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek pociťuje 514.000 podnikatelů. Výrazněji se projevily u podnikajících žen, z nichž dopady pocítilo 64 procent oproti 58 procentům mužů. Ženy také považují situaci za závažnější - dopady jsou vážné pro téměř třetinu podnikatelek, zatímco u podnikajících mužů je to jedna čtvrtina. Nejvíce pocítily dopady mladé ženy, podíl byl okolo 75 procent.

Obavy vyjadřovali nejčastěji podnikatelé ve Středočeském kraji a v Praze. Pro 72 procent sebezaměstnaných lidí jsou dopady spíše dočasné a bude je možné překonat například s pomocí nějakého vládního programu. Pro 143.100 podnikatelů jsou ale dopady vážné a ohrožují jejich podnikání.

S vážnými negativními důsledky se potkaly lidé podnikající v posledním článku distribuce zboží, tedy ve velkoobchodu a maloobchodu a v údržbě a opravě aut a motocyklů. Podstatně méně se s dopady koronakrize setkali lidé se základním vzděláním, a to zejména ženy.

Statistici v polovině července uvedli, že mezi zaměstnanci pocítilo dopady krize od dubna do května 45 procent lidí. Dnes ve výsledcích za celé druhé čtvrtletí uvádí ČSÚ 43 procent postihnutých, tedy 1,868 milionu pracujících. Nejčastěji pociťovali negativní dopady zaměstnanci s bydlištěm ve Středočeském kraji (54,3 procenta). Projevuje se zde silná ekonomická vazba s Prahou, kam pravidelně vyjíždí za prací vysoký počet Středočechů. Vysoký je i podíl zaměstnanců s pocitem ohrožení v Libereckém kraji (53,9 procenta), za kterým následuje Praha (49,3 procenta). Nejméně se cítili ohrožení zaměstnanci v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Absolutně nejvyšší počet zaměstnanců zasažených krizí byl ve zpracovatelském průmyslu (711.400 lidí), vysoký byl i v obchodu a vzhledem k mimořádným podmínkám pocítil dopady i poměrně vysoký počet zaměstnanců ve školství, uvedli statistici. Kritická situace je v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech a zejména v ubytování, stravování a pohostinství.

Koronavirus se v Česku začal šířit 1. března. Kvůli tomu trval v zemi od 12. března do 17. května nouzový stav. Většina obchodů měla zavřeno, veřejnost měla zákaz vstupu do stravovacích zařízení, hotelů, penzionů, na sportoviště. Zastavil se cestovní ruch. Na podporu ekonomiky vláda připravila řadu podpůrných programů, například půjčky se státní zárukou COVID, podporu pro lázeňský sektor, příspěvek na komerční nájem nebo podporu zaměstnanosti.

Témata:  Koronavirus COVID-19,  podnikatelé

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.