Negativní dopady koronavirové krize pocítilo 60 procent podnikatelů

Vyplývá to z mimořádného zjišťování Českého statistického úřadu k dopadům krize na trh práce ve druhém čtvrtletí. U zaměstnavatelů pocítilo dopady 43 procent zaměstnanců, nepřekonatelné jsou pro necelou pětinu pracujících.

Dopady současné situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek pociťuje 514.000 podnikatelů. Výrazněji se projevily u podnikajících žen, z nichž dopady pocítilo 64 procent oproti 58 procentům mužů. Ženy také považují situaci za závažnější - dopady jsou vážné pro téměř třetinu podnikatelek, zatímco u podnikajících mužů je to jedna čtvrtina. Nejvíce pocítily dopady mladé ženy, podíl byl okolo 75 procent.

Obavy vyjadřovali nejčastěji podnikatelé ve Středočeském kraji a v Praze. Pro 72 procent sebezaměstnaných lidí jsou dopady spíše dočasné a bude je možné překonat například s pomocí nějakého vládního programu. Pro 143.100 podnikatelů jsou ale dopady vážné a ohrožují jejich podnikání.

S vážnými negativními důsledky se potkaly lidé podnikající v posledním článku distribuce zboží, tedy ve velkoobchodu a maloobchodu a v údržbě a opravě aut a motocyklů. Podstatně méně se s dopady koronakrize setkali lidé se základním vzděláním, a to zejména ženy.

Statistici v polovině července uvedli, že mezi zaměstnanci pocítilo dopady krize od dubna do května 45 procent lidí. Dnes ve výsledcích za celé druhé čtvrtletí uvádí ČSÚ 43 procent postihnutých, tedy 1,868 milionu pracujících. Nejčastěji pociťovali negativní dopady zaměstnanci s bydlištěm ve Středočeském kraji (54,3 procenta). Projevuje se zde silná ekonomická vazba s Prahou, kam pravidelně vyjíždí za prací vysoký počet Středočechů. Vysoký je i podíl zaměstnanců s pocitem ohrožení v Libereckém kraji (53,9 procenta), za kterým následuje Praha (49,3 procenta). Nejméně se cítili ohrožení zaměstnanci v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Absolutně nejvyšší počet zaměstnanců zasažených krizí byl ve zpracovatelském průmyslu (711.400 lidí), vysoký byl i v obchodu a vzhledem k mimořádným podmínkám pocítil dopady i poměrně vysoký počet zaměstnanců ve školství, uvedli statistici. Kritická situace je v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech a zejména v ubytování, stravování a pohostinství.

Koronavirus se v Česku začal šířit 1. března. Kvůli tomu trval v zemi od 12. března do 17. května nouzový stav. Většina obchodů měla zavřeno, veřejnost měla zákaz vstupu do stravovacích zařízení, hotelů, penzionů, na sportoviště. Zastavil se cestovní ruch. Na podporu ekonomiky vláda připravila řadu podpůrných programů, například půjčky se státní zárukou COVID, podporu pro lázeňský sektor, příspěvek na komerční nájem nebo podporu zaměstnanosti.

Témata:  Koronavirus COVID-19,  podnikatelé