Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidí bez práce přibývá. Nezaměstnanost se podle analytiků v červnu přiblížila ke 4 procentům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezaměstnanost v červnu podle odhadů analytiků oslovených ČTK stoupla z květnových 3,6 procenta ke čtyřem procentům. Plný dopad krize způsobené šířením koronaviru lze podle ekonomů čekat na podzim, kdy se lidé po ukončení vládních opatření začnou hlásit na úřady práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní údaje o nezaměstnanosti za červen v úterý 7. června.

"Pokles ekonomické aktivity, související s pandemií koronaviru, bude postupně dopadat na trh práce a růst nezaměstnanosti uvidíme i v dalších měsících. Pro samotný červen očekávám nárůst míry nezaměstnanosti z květnových 3,6 procenta na 3,9 procenta," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Otázkou podle něj je, nakolik budou její růst brzdit vládní opatření, jež mají za cíl propouštění omezit a situaci na trhu práce stabilizovat. Nelze tak podle něj vyloučit možnost, že červnový nárůst nezaměstnanosti bude jen velmi mírný.

Analytik ČSOB Petr Dufek předpokládá, že i v červnu nezaměstnanost vzrostla, tentokrát na 3,8 procenta. I když v tuto dobu díky sezonním pracím počty nezaměstnaných klesají, letos je tomu v důsledku koronakrize jinak. Nárůst nezaměstnanosti je zatím pozvolný, a to především díky vyčkávání firem a kurzarbeitu. Významnou roli podle něj sehrává i snaha podniků se v první řadě zbavovat agenturních zaměstnanců, kteří ve statistikách vidět nejsou.

"Současný spíše mírný nárůst míry nezaměstnanosti je v ČR i v Evropě zásluhou bohatých dotačních programů poskytnutých vládami a taktéž spíše ochranářsky nastaveného zákoníku práce," míní Eva Čerešňáková z Trinity Bank. Předpokládá však, že až vláda začne snižovat podporu pro firmy, nezaměstnanost poroste. To očekává na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí.

Na jednání Národní ekonomické rady vlády 1. července ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že červnová míra nezaměstnanosti v ČR činila 3,64 procenta. Je tedy podle člena rady Lukáše Kovandy opodstatněné předpokládat, že se míra nezaměstnanosti v porovnání s květnovou prakticky nezměnila. V květnu míra nezaměstnanosti činila 3,6 procenta. Loni v květnu byla 2,6 procenta. Míra nezaměstnanosti v ČR navzdory koronovirové krizi zůstává nejnižší v EU.

Během léta a pak i na podzim lze podle Kovandy očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k šesti a v posledním čtvrtletí roku až k osmi procentům. To proto, že bude postupně končit platnost opatření zaváděných pro podporu ekonomiky a udržení zaměstnanosti během krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti, podotkl.

Témata:  nezaměstnanost,  práce

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.