Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidí bez práce přibývá. Nezaměstnanost se podle analytiků v červnu přiblížila ke 4 procentům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezaměstnanost v červnu podle odhadů analytiků oslovených ČTK stoupla z květnových 3,6 procenta ke čtyřem procentům. Plný dopad krize způsobené šířením koronaviru lze podle ekonomů čekat na podzim, kdy se lidé po ukončení vládních opatření začnou hlásit na úřady práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní údaje o nezaměstnanosti za červen v úterý 7. června.

"Pokles ekonomické aktivity, související s pandemií koronaviru, bude postupně dopadat na trh práce a růst nezaměstnanosti uvidíme i v dalších měsících. Pro samotný červen očekávám nárůst míry nezaměstnanosti z květnových 3,6 procenta na 3,9 procenta," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Otázkou podle něj je, nakolik budou její růst brzdit vládní opatření, jež mají za cíl propouštění omezit a situaci na trhu práce stabilizovat. Nelze tak podle něj vyloučit možnost, že červnový nárůst nezaměstnanosti bude jen velmi mírný.

Analytik ČSOB Petr Dufek předpokládá, že i v červnu nezaměstnanost vzrostla, tentokrát na 3,8 procenta. I když v tuto dobu díky sezonním pracím počty nezaměstnaných klesají, letos je tomu v důsledku koronakrize jinak. Nárůst nezaměstnanosti je zatím pozvolný, a to především díky vyčkávání firem a kurzarbeitu. Významnou roli podle něj sehrává i snaha podniků se v první řadě zbavovat agenturních zaměstnanců, kteří ve statistikách vidět nejsou.

"Současný spíše mírný nárůst míry nezaměstnanosti je v ČR i v Evropě zásluhou bohatých dotačních programů poskytnutých vládami a taktéž spíše ochranářsky nastaveného zákoníku práce," míní Eva Čerešňáková z Trinity Bank. Předpokládá však, že až vláda začne snižovat podporu pro firmy, nezaměstnanost poroste. To očekává na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí.

Na jednání Národní ekonomické rady vlády 1. července ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že červnová míra nezaměstnanosti v ČR činila 3,64 procenta. Je tedy podle člena rady Lukáše Kovandy opodstatněné předpokládat, že se míra nezaměstnanosti v porovnání s květnovou prakticky nezměnila. V květnu míra nezaměstnanosti činila 3,6 procenta. Loni v květnu byla 2,6 procenta. Míra nezaměstnanosti v ČR navzdory koronovirové krizi zůstává nejnižší v EU.

Během léta a pak i na podzim lze podle Kovandy očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k šesti a v posledním čtvrtletí roku až k osmi procentům. To proto, že bude postupně končit platnost opatření zaváděných pro podporu ekonomiky a udržení zaměstnanosti během krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit. Mnozí propuštění lidé, kteří se dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti, podotkl.

Témata:  nezaměstnanost práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.