Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dovolená zaměstnanců: Jak ji jednoduše spočítat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Léto je nadosah a s ním i doba volna. Nárok na dovolenou zaměstnanců vychází z výměry v týdnech. K výpočtu dnů dovolené je potřeba znát také odpracované hodiny v daném roce, do kterých se započítávají i vybrané absence. Nově mají navíc právo na placenou dovolenou i takzvaní dohodáři.

Přestože ke změně postupu při výpočtu nároku na dovolenou došlo před více než třemi lety, stále je pro mnoho zaměstnanců těžké spočítat si o kolik dnů volna si mohou požádat. „Od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. Zaměstnavatel by měl zaměstnanci určit základní výměru v týdnech, nikoli dnech, hodinách či jiných jednotkách. Tato výměra je pro všechny stejná a celkový nárok na dovolenou se krátí vůči neodpracovaným hodinám či zkráceným úvazkům,“ vysvětluje Ivana Brancuzká, country manažerka poradenské společnosti Crowe. 

K samotnému výpočtu musíme znát výměru dovolené v týdnech, týdenní úvazek zaměstnance a počet odpracovaných hodin v daném roce. Do odpracované doby se počítá skutečně odpracovaná doba bez přesčasů. „Pokud někdo pracuje na zkrácený úvazek a odpracuje určitou dobu nad svůj stanovený úvazek, a zároveň méně, než by odpracoval na úvazku plném, tato doba se nepovažuje za přesčas, ale započítává se do odpracované doby pro účely dovolené,“ říká Ivana Brancuzká a uvádí vybrané absence, které se počítají do odpracované doby: „Jde o překážky v práci na straně zaměstnavatele, mateřskou dovolenou, návštěvu lékaře, svatbu, pohřeb, pracovní úraz nebo nemoc z povolání.“ 

Existují ale také absence, které se do odpracované doby počítají jen za určitých podmínek a jen do daného limitu. Mezi ně patří nemoc, karanténa nebo rodičovská dovolená. Tyto limitní absence se do odpracované doby počítají pouze v případě, že zaměstnanec jinak v daném roce odpracoval aspoň 12násobek své týdenní pracovní doby. Do těchto odpracovaných hodin se počítají jak skutečně odpracované hodiny, tak absence, které se počítají do odpracované doby vždy a bez omezení. „Do celkových odpracovaných hodin můžeme z limitních absencí započítat maximálně 20násobek týdenní pracovní doby. Hodiny nad se již do odpracované doby nepočítají a nezvyšují tak výsledný nárok na dovolenou,“ radí k výpočtům country manažerka firmy Crowe a uvádí příklad.

Příklad: 

Zaměstnanec s týdenním úvazkem 40 hodin a základní výměrou dovolené v délce pěti týdnů si může jednoduše spočítat celoroční nárok na dovolenou vynásobením těchto čísel, to znamená 200 hodin. V daném roce odpracoval 461 hodin a k tomu 16 hodin neodpracoval z důvodu pracovního úrazu. Z důvodu čerpání rodičovské dovolené dále neodpracoval 1619 hodin. 

Vypočítáme hodnotu skutečně odpracovaných hodin navýšených o hodiny absencí, které se do odpracovaných hodin počítají vždy a bez omezení: 461+16=477 hodin.

Zjistíme, kolik násobků týdenního úvazku bylo odpracováno: 477/40=11,925, což znamená, že zaměstnanec neodpracoval aspoň 12násobek týdenní pracovní doby, a tak nelze žádné hodiny z limitních absencí, tedy 1619 hodin na rodičovské dovolené, započítat do odpracované doby. 

Číslo 11,925 zaokrouhlíme na 11, vydělíme pevnou konstantou 52 a vynásobíme celoročním nárokem na dovolenou ve výši 200, tzn. (11/52)*200=42,3. Nárok zaměstnance na dovolenou zaokrouhlíme nahoru na 43 hodin dovolené.

Zaměstnanci na dohodu získávají nárok na dovolenou

Od prvního ledna letošního roku mají lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nárok na placenou dovolenou. „Před novelou zákoníku práce, která přinesla výrazné změny právě u dohodářů, bylo na vůli zaměstnavatele, zda si se zaměstnanci na DPP či DPČ sjedná právo na dovolenou. Aktuálně však zákon stanovuje povinnost za splnění určitých podmínek dovolenou udělit,“ říká Ivana Brancuzká a dodává, že není nutné uzavírat nové smlouvy, protože změny platí pro všechny dohody. 

Novela zákoníku práce stanovila dvě základní podmínky, aby dohodářům nárok na placené volno vznikl. Zaměstnanec na dohodu musí v jednom kalendářním roce odpracovat u jednoho zaměstnavatele alespoň čtyřnásobek týdenní fiktivní pracovní doby, která byla stanovena na 20 hodin týdně. V praxi to znamená, že musí odpracovat alespoň 80 hodin za rok. Druhou podmínkou je délka pracovní doby bez přerušení, která činí nejméně čtyři týdny v kuse, tzn. 28 kalendářních dnů. 

Témata:  dovolená zaměstnanci Cestování

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

4. listopadu 2025 10:37

Vidíte nenávist nebo podvod na internetu? Nahlaste ho, radí dTest

Setkali jste se někdy s komentářem na sociálních sítích, ve kterém autor podporuje násilí či terorismus? Zaznamenali jste příspěvek se soukromými fotografiemi sdílenými za účelem poškození pověsti vyobrazené osoby? Anebo jste na online tržišti narazili na podvodného prodejce? I na takové příklady nezákonného uživatelského obsahu na internetu si Evropská unie došlápla takzvaným Aktem o digitálních službách (DSA). A ať už se nezákonný obsah týká přímo vás, nebo ne, máte právo jej nahlásit provozovateli dané internetové stránky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.