Dopad vysokých cen energií na evropskou ekonomiku může mít delší trvání než nynější výpadky dodavatelských řetězců kvůli covidu-19. Serveru CNBC to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Eurozóna a celá Evropa se potýká s nedostatkem zemního plynu, který spotřebitelům zdražuje účty za energii. Zároveň jsou ale vinou nákazy covidu-19 a následných hospodářských omezení stále narušené dodavatelské řetězce. Potíže má například německý automobilový průmysl, který trpí nedostatkem polovodičů.
Lagardeová nicméně popsala současnou situaci jako "období adaptace". "Věci do sebe zapadnou, protože se najdou nové zdroje dodávek," řekla.
Naopak nárůst cen energií - a jejich dopad na inflaci - může pro region představovat mnohem dlouhodobější problém, domnívá se šéfka ECB.
"Energie bude záležitost, která s námi pravděpodobně zůstane déle. Protože také přecházíme ze zdrojů energie poháněných fosilním průmyslem ... Usilujeme o to, abychom byli mnohem méně závislí na fosilních zdrojích,“ řekla Lagardeová v rozhovoru se CNBC.
S vysokými cenami energií se už rozhodly bojovat některé členské státy eurozóny. Španělsko, Řecko a Francie přijaly opatření, která mají ulevit občanům.
Podle některých odborníků umocnila nedávné cenové otřesy, a to zejména u zemního plynu, nová politika EU v oblasti klimatu. Souvisejí tak s širším tlakem na obnovitelné zdroje.
Místopředseda Evropské komise, který se v unii zabývá klimatem, Frans Timmermans ale trvá na tom, že růst cen v unii není vinou jejího vedení.
Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je oproti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu.
Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.
Na dotaz, zda klimatické cíle a přechod na obnovitelné energie budou mít inflační nebo deflační efekt, Lagardeová odpověděla, že to ještě není jisté. Po přečtení několika studií se ona sama domnívá, že dopad bude zprvu inflační a posléze do jisté míry deflační.
ECB začátkem tohoto měsíce odhadovala míru inflace na konci roku na úrovni 2,2 procenta. Očekává, že v roce 2022 se toto číslo sníží na 1,7 a v roce 2023 na 1,5 procenta. Další odhad banka zveřejní v prosinci.
Témata: energetika, zemní plyn
Související
25. října 2024 10:18
9. října 2024 10:33
9. října 2024 5:59
14. září 2024 9:54
2. září 2024 20:41
