Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ si ve výsledcích za devět měsíců meziročně polepší

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Energetická společnost ČEZ si meziročně polepší ve výsledcích za první tři čtvrtletí roku. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Důvodem je podle nich vyšší cena, kterou si firma zajistila za vyrobenou elektřinu na velkoobchodním trhu, v číslech se naopak příliš nepromítnou dopady pandemie koronaviru. Výsledky hospodaření za dané období i samotné třetí čtvrtletí oznámí společnost v úterý ráno.

Zatímco loni za devět měsíců dosáhl ČEZ čistého zisku 13,6 miliardy korun a utržil 148,1 miliardy korun, letos by mohl podle analytiků vykázat za stejné období čistý zisk přes 16,5 miliardy Kč a tržby mírně pod 160 miliardami korun. Firma také v srpnu zpřesnila a zvýšila očekávaný celoroční cíl provozního zisku EBITDA na 62 až 64 miliard korun a cíl očištěného čistého zisku, ze kterého se vyplácí dividenda, na 21 až 23 miliard korun.

"ČEZ by mohl mít za sebou velmi solidních devět měsíců letošního roku. Podle mého názoru je na dobré cestě naplnit svůj výhled EBITDA, potažmo očištěného čistého zisku na horní hraně intervalu 62 až 64 miliard Kč, respektive v horní polovině rozmezí 21 až 23 miliard korun," řekl analytik Fio banky Jan Raška. Loni za celý rok činil čistý zisk firmy očištěný o mimořádné vlivy 18,9 miliardy Kč, EBITDA byla 60,2 miliardy korun.

"Letos za devět měsíců díky vyšším zajištěným cenám očekáváme růst EBITDA o 14 procent na 51,1 miliardy Kč a upraveného čistého zisku o 24 procent na 16,7 miliardy Kč," uvedl analytik České spořitelny (ČS) Petr Bártek. "Investoři se budou soustředit také na dopady druhé vlny koronaviru na hospodaření ve čtvrtém čtvrtletí. My očekáváme jen asi poloviční dopad proti druhému čtvrtletí a díky silným výsledkům za devět měsíců i potvrzení celoročního výhledu hospodaření," dodal.

Analytik J&T Banky Milan Lávička míní, že dalšími tématy úterního oznámení ČEZ mohou být také aktuální prodeje aktiv firmy v Rumunsku a Bulharsku, načasování jejich dokončení a případná možnost vyplacení mimořádné dividendy z těchto transakcí.

S tím souhlasí také analytik Patria Finance Martin Cakl. "Zatím víme pouze to, že ČEZ plánuje prostředky lokálně investovat do zelených projektů, nicméně my bychom očekávali, že dojde i k vyplacení extra dividendy," řekl ČTK. Podle Bártka z ČS se však vedení ČEZ tak brzy k případné mimořádné dividendě vyjadřovat nebude.

ČEZ před dvěma týdny uvedl, že prodal většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení úřadů. Bulharský antimonopolní úřad pak na konci října konečně povolil bulharské pojišťovací a finanční skupině Eurohold koupit tamní aktiva ČEZ. Obchod ještě musí odsouhlasit bulharský energetický regulátor.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Témata:  ČEZ

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.