Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost

Komentář Lukáše Kovandy: Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu klesla z březnové úrovně 4,2 na 4,1 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání opět klesl pod 300 tisíc a je nižší než prakticky za celé takřka devatenáctileté období od poloviny roku 1998 do poloviny roku 2017.

Úřad práce, ilustrační fotografie
reklama

Třetí měsíc v řadě se v dubnu zvyšoval převis volných pracovních míst, kterých bylo 343,4 tisíce, právě nad počtem uchazečů, jejichž počet činil 297,9 tisíce. Tento převis dosáhl 45,5 tisíce, a byl tak nejvyšší od loňského srpna. To svědčí o tom, že situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“.  

Statistické údaje samy o sobě ovšem zakrývají skutečnost, že stále poměrně nízká úroveň míry nezaměstnanosti je výsledkem masivní podpory trhu práce na dluh z veřejných rozpočtů. Například stavebnictví jako celek ovšem naráží na zoufalý nedostatek vhodné pracovní síly, zejména agenturních pracovníků z Ukrajiny, Balkánu a dalšího zahraničí. Ti odešli loni v souvislosti s propuknutím pandemie a zatím se nevrací. České veřejné rozpočty platí v rámci programů typu Antivirus lidi, kteří nepracují naplno, zatímco právě ve stavebnictví, kde by naplno pracovat mohli – a stát by tak nemusel za jejich mzdu utratit ani korunu –, se pracovní síly nedostává. Tato situace není už střednědobě udržitelná. Nedostatek pracovní síly ve stavebnictví se projeví nižší úrovní výstavby, například v oblasti výstavby rezidenční, což ještě zesílí tlak na růst cen bydlení.  

Míra nezaměstnanosti letos vykáže nejnižší úroveň v EU, přestože aktuálně ji má nižší Polsko. Za celý rok bude míra nezaměstnanosti v ČR dle metodiky MPSV činit 4,2 procenta. 

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky