Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Český statistický úřad (ČSÚ) upřesnil, že česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta, což je více než původně odhadovaných 0,4 procenta. Mezičtvrtletní nárůst HDP zůstal na úrovni 0,3 procenta podle obou odhadů. I když tento pozitivní vývoj mírně zlepšuje obraz ekonomiky, analytici upozorňují, že ekonomické oživení zůstává pomalé a stále čelí výzvám v oblasti slabého průmyslového výkonu.

„Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, přičemž výdaje domácností se zvýšily o jedno procento a výdaje vládních institucí vzrostly o 4,3 procenta. Domácnosti více utrácely za předměty krátkodobé spotřeby a služby. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 0,7 procenta díky zvýšení investic do obydlí, budov, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo 143 miliard korun, což je o 45,4 miliardy více než v předchozím roce. Vývoz vzrostl o 0,4 procenta, hlavně díky službám, zatímco dovoz klesl o 1,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Tento růst byl podpořen zejména sektory obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, které vzrostly o 2,3 procenta, a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 procenta. Naopak negativní vliv na HPH měly průmysl, který klesl o 2,5 procenta, a stavebnictví, které zaznamenalo pokles o 2,4 procenta.

Zatímco v roce 2022 se meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou růsty již jen v řádu desetin procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 došlo k poklesu ekonomiky o 0,4 procenta a v posledním čtvrtletí roku 2023 ekonomika meziročně stagnovala.

Analytici upozorňují, že česká ekonomika se sice mírně zlepšila, ale její oživení zůstává slabé. Meziroční růst HDP za druhé čtvrtletí vzrostl na 0,6 %, což je lepší než předběžný odhad, avšak stále nízké. Podle Davida Marka z Deloitte je slabé oživení důsledkem slabé zahraniční poptávky, která negativně ovlivňuje průmysl. Domácí poptávka se po odeznění inflace zotavila, ale spotřebitelé se stále vyhýbají větším nákupům.

Ekonomiku podporuje především domácí poptávka, avšak její dynamika zpomaluje, jak upozorňuje Jan Bureš z Patria Finance. Slabá poptávka ze zahraničí a pokračující pokles zásob brzdí růst. Přestože se ekonomika v letošním roce vzpamatovává, její tempo růstu je stále pomalé a výhled do budoucna je nejistý. Výkon české ekonomiky je aktuálně pouze mírně nad úrovní z předpandemického období a v rámci EU patří mezi nejpomaleji se zotavující země.

Témata:  ekonomika Česko

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.