Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Český statistický úřad (ČSÚ) upřesnil, že česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta, což je více než původně odhadovaných 0,4 procenta. Mezičtvrtletní nárůst HDP zůstal na úrovni 0,3 procenta podle obou odhadů. I když tento pozitivní vývoj mírně zlepšuje obraz ekonomiky, analytici upozorňují, že ekonomické oživení zůstává pomalé a stále čelí výzvám v oblasti slabého průmyslového výkonu.

„Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, přičemž výdaje domácností se zvýšily o jedno procento a výdaje vládních institucí vzrostly o 4,3 procenta. Domácnosti více utrácely za předměty krátkodobé spotřeby a služby. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 0,7 procenta díky zvýšení investic do obydlí, budov, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo 143 miliard korun, což je o 45,4 miliardy více než v předchozím roce. Vývoz vzrostl o 0,4 procenta, hlavně díky službám, zatímco dovoz klesl o 1,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Tento růst byl podpořen zejména sektory obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, které vzrostly o 2,3 procenta, a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 procenta. Naopak negativní vliv na HPH měly průmysl, který klesl o 2,5 procenta, a stavebnictví, které zaznamenalo pokles o 2,4 procenta.

Zatímco v roce 2022 se meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou růsty již jen v řádu desetin procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 došlo k poklesu ekonomiky o 0,4 procenta a v posledním čtvrtletí roku 2023 ekonomika meziročně stagnovala.

Analytici upozorňují, že česká ekonomika se sice mírně zlepšila, ale její oživení zůstává slabé. Meziroční růst HDP za druhé čtvrtletí vzrostl na 0,6 %, což je lepší než předběžný odhad, avšak stále nízké. Podle Davida Marka z Deloitte je slabé oživení důsledkem slabé zahraniční poptávky, která negativně ovlivňuje průmysl. Domácí poptávka se po odeznění inflace zotavila, ale spotřebitelé se stále vyhýbají větším nákupům.

Ekonomiku podporuje především domácí poptávka, avšak její dynamika zpomaluje, jak upozorňuje Jan Bureš z Patria Finance. Slabá poptávka ze zahraničí a pokračující pokles zásob brzdí růst. Přestože se ekonomika v letošním roce vzpamatovává, její tempo růstu je stále pomalé a výhled do budoucna je nejistý. Výkon české ekonomiky je aktuálně pouze mírně nad úrovní z předpandemického období a v rámci EU patří mezi nejpomaleji se zotavující země.

Témata:  ekonomika Česko

Související

Aktuálně se děje

12. září 2024 20:05

Extrémní počasí a VÝSTRAHA: Znojemské vinobraní a dožínky se ruší. Co všechno se ještě nebude konat?

Výstrahy před silnými lijáky a povodněmi způsobily zrušení celé řady akcí po celé České republice, informoval o tom server EuroZprávy.cz. Konat se nebudou jubilejní ročníky Znojemského vinobraní a Královehradeckých krajských dožínek. Zrušené akce ale hlásí různí organizátoři po celé zemi.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace

Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.