Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Český statistický úřad (ČSÚ) upřesnil, že česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta, což je více než původně odhadovaných 0,4 procenta. Mezičtvrtletní nárůst HDP zůstal na úrovni 0,3 procenta podle obou odhadů. I když tento pozitivní vývoj mírně zlepšuje obraz ekonomiky, analytici upozorňují, že ekonomické oživení zůstává pomalé a stále čelí výzvám v oblasti slabého průmyslového výkonu.

„Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, přičemž výdaje domácností se zvýšily o jedno procento a výdaje vládních institucí vzrostly o 4,3 procenta. Domácnosti více utrácely za předměty krátkodobé spotřeby a služby. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 0,7 procenta díky zvýšení investic do obydlí, budov, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo 143 miliard korun, což je o 45,4 miliardy více než v předchozím roce. Vývoz vzrostl o 0,4 procenta, hlavně díky službám, zatímco dovoz klesl o 1,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Tento růst byl podpořen zejména sektory obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, které vzrostly o 2,3 procenta, a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 procenta. Naopak negativní vliv na HPH měly průmysl, který klesl o 2,5 procenta, a stavebnictví, které zaznamenalo pokles o 2,4 procenta.

Zatímco v roce 2022 se meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou růsty již jen v řádu desetin procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 došlo k poklesu ekonomiky o 0,4 procenta a v posledním čtvrtletí roku 2023 ekonomika meziročně stagnovala.

Analytici upozorňují, že česká ekonomika se sice mírně zlepšila, ale její oživení zůstává slabé. Meziroční růst HDP za druhé čtvrtletí vzrostl na 0,6 %, což je lepší než předběžný odhad, avšak stále nízké. Podle Davida Marka z Deloitte je slabé oživení důsledkem slabé zahraniční poptávky, která negativně ovlivňuje průmysl. Domácí poptávka se po odeznění inflace zotavila, ale spotřebitelé se stále vyhýbají větším nákupům.

Ekonomiku podporuje především domácí poptávka, avšak její dynamika zpomaluje, jak upozorňuje Jan Bureš z Patria Finance. Slabá poptávka ze zahraničí a pokračující pokles zásob brzdí růst. Přestože se ekonomika v letošním roce vzpamatovává, její tempo růstu je stále pomalé a výhled do budoucna je nejistý. Výkon české ekonomiky je aktuálně pouze mírně nad úrovní z předpandemického období a v rámci EU patří mezi nejpomaleji se zotavující země.

Témata:  ekonomika Česko

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.