Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Český statistický úřad (ČSÚ) upřesnil, že česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta, což je více než původně odhadovaných 0,4 procenta. Mezičtvrtletní nárůst HDP zůstal na úrovni 0,3 procenta podle obou odhadů. I když tento pozitivní vývoj mírně zlepšuje obraz ekonomiky, analytici upozorňují, že ekonomické oživení zůstává pomalé a stále čelí výzvám v oblasti slabého průmyslového výkonu.

„Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o dvě procenta, přičemž výdaje domácností se zvýšily o jedno procento a výdaje vládních institucí vzrostly o 4,3 procenta. Domácnosti více utrácely za předměty krátkodobé spotřeby a služby. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o 0,7 procenta díky zvýšení investic do obydlí, budov, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo 143 miliard korun, což je o 45,4 miliardy více než v předchozím roce. Vývoz vzrostl o 0,4 procenta, hlavně díky službám, zatímco dovoz klesl o 1,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 0,1 procenta. Tento růst byl podpořen zejména sektory obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, které vzrostly o 2,3 procenta, a peněžnictví a pojišťovnictví, které posílily o 7,3 procenta. Naopak negativní vliv na HPH měly průmysl, který klesl o 2,5 procenta, a stavebnictví, které zaznamenalo pokles o 2,4 procenta.

Zatímco v roce 2022 se meziroční čtvrtletní růsty HDP pohybovaly v řádu procent, od začátku loňského roku jsou růsty již jen v řádu desetin procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 došlo k poklesu ekonomiky o 0,4 procenta a v posledním čtvrtletí roku 2023 ekonomika meziročně stagnovala.

Analytici upozorňují, že česká ekonomika se sice mírně zlepšila, ale její oživení zůstává slabé. Meziroční růst HDP za druhé čtvrtletí vzrostl na 0,6 %, což je lepší než předběžný odhad, avšak stále nízké. Podle Davida Marka z Deloitte je slabé oživení důsledkem slabé zahraniční poptávky, která negativně ovlivňuje průmysl. Domácí poptávka se po odeznění inflace zotavila, ale spotřebitelé se stále vyhýbají větším nákupům.

Ekonomiku podporuje především domácí poptávka, avšak její dynamika zpomaluje, jak upozorňuje Jan Bureš z Patria Finance. Slabá poptávka ze zahraničí a pokračující pokles zásob brzdí růst. Přestože se ekonomika v letošním roce vzpamatovává, její tempo růstu je stále pomalé a výhled do budoucna je nejistý. Výkon české ekonomiky je aktuálně pouze mírně nad úrovní z předpandemického období a v rámci EU patří mezi nejpomaleji se zotavující země.

Témata:  ekonomika Česko

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.