Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cenová válka pokračuje, innogy v reakci na ČEZ zlevní elektřinu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Cenová válka mezi hlavními dodavateli elektřiny v Česku pokračuje. Společnost innogy v reakci na nedávné oznámení firmy ČEZ od listopadu zlevní elektřinu u základního produktu Standard v distribučním území ČEZ Distribuce v průměru o devět procent. ČTK to dnes řekl mluvčí innogy Pavel Grochál. ČEZ v září oznámil, že od října sníží cenu elektřiny pro domácnosti napříč ceníky v průměru o devět procent. Úspory slibují i další dodavatelé. Důvodem je pokles velkoobchodních cen.

"Jde o očekávaný krok. Vývoj velkoobchodních cen na burze totiž umožňuje, aby prakticky všichni dodavatelé zlevnili ceny pro konečné odběratele. Lišit se bude jen načasování úpravy cen. Vítám, že rozhodující dodavatelé přistoupili ke zlevnění už na začátku topné sezony a nikoliv až na počátku nového roku, kdy jsou změny ceníků tradičně nejčastější," řekl dnes ČTK analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Grochál uvedl, že v distribuční zóně ČEZ Distribuce klesnou také ceny fixních produktů innogy, například nejprodávanějšího tarifu elektřina Optimal. "S nejoblíbenějším produktem Optimal si náš zákazník zajistí proti ČEZ nižší ceny o 13, 15 a 17 procent v jednotlivých letech smlouvy a zároveň v každém roce získá bonus ve výši 500 korun," řekl dnes ředitel innogy pro maloobchod a marketing David Konvalina.

Firma innogy je největším dodavatelem plynu v Česku, má asi 1,2 milionu odběratelů. Elektřinu od společnosti bere zhruba 0,4 milionu zákazníků. Firma už od října snížila všem zákazníkům cenu plynu o pět procent. Rodina, která od společnosti odebírá elektřinu a zemním plynem vytápí dům a ohřívá vodu, podle propočtů innogy ročně ušetří po snížení cen obou komodit přes 2000 korun.

Ceny upravují i další. ČEZ už dříve uvedl, že po avizovaném poklesu cen firmy zákazníci za každou megawatthodinu (MWh) uspoří zhruba 230 korun, což při průměrné roční spotřebě domácností 3,5 MWh znamená, že lidé ročně ušetří několik stovek korun. E.ON pak tvrdí, že při přechodu na produkty s takzvanou zelenou elektřinou ušetří lidé proti standardním ceníkům společnosti deset procent.

Úspory slibují i menší dodavatelé. Například společnost epet z Energetického a průmyslového holdingu uvedla, že její ceny zůstávají i přes snižování cen tradičních dodavatelů výhodnější. "Důvodem je mimo jiné i to, že zákazníci s menší spotřebou energií potřebují férově nastavenou výši stálého měsíčního platu, který hraje v ceně obchodní části dodávky elektřiny i plynu významnou roli," napsala na svém webu.

"Menší dodavatelé se obvykle snaží být konkurenceschopní vůči těm velkým, a tak by měli ušetřit všichni zákazníci. Připomínám, že v případě elektřiny dodavatelé ovlivňují pouze asi 40 procent celkové ceny. Na ten zbytek si musíme počkat až po vydání cenových rozhodnutí regulátora na rok 2021. I tam ale očekávám úsporu," dodal Gavor. Zbylou část výsledné ceny elektřiny každoročně stanovuje Energetický regulační úřad. Je v ní zahrnut poplatek za přenos a distribuci nebo příspěvek na obnovitelné zdroje energie.

Témata:  energetika,  elektřina

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.