Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Cena zlata v eurech dnes poprvé překonala hranici 1600 eur (44.100 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po zlatě vyvolává hlavně vysoká míra nejistoty spojená s pandemií nemoci covid-19, uvedla agentura DPA.

Během dne cena v eurech vystoupila až na rekordních 1607 eur. V dolarech se zlato obchoduje kolem 1730 USD (44.300 Kč) za unci. Svému dolarovému rekordu nad 1900 USD z roku 2011 je kov zatím vzdálen.

Někteří investoři zlato považují za bezpečnou ochranu investic před dopady krize. Vlády po celém světě také zvyšují státní dluh, aby získaly peníze na opatření, která mají ochránit jejich ekonomiky před dopady pandemie. Část analytiků proto ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu očekává růst inflace a právě zlato je oblíbeno i jako prostředek zajištění proti inflaci.

Příští týden se chystají schůzky představitelů několika centrálních bank, na kterých by se mohlo rozhodnout o uvolnění dalších peněz. Investoři proto hledají aktiva, která jsou za současné situace relativně bezpečná, řekl agentuře Reuters analytik finančního ústavu Bank of China International Siao Fu. Zlato se stává atraktivní, protože peníze se mohou tisknout, ale zlato ne, u toho jsou dodávky omezené, dodal.

Témata:  zlato ekonomika EUR

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.