Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena zlata v eurech poprvé překonala hranici 1600 eur

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Cena zlata v eurech dnes poprvé překonala hranici 1600 eur (44.100 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po zlatě vyvolává hlavně vysoká míra nejistoty spojená s pandemií nemoci covid-19, uvedla agentura DPA.

Během dne cena v eurech vystoupila až na rekordních 1607 eur. V dolarech se zlato obchoduje kolem 1730 USD (44.300 Kč) za unci. Svému dolarovému rekordu nad 1900 USD z roku 2011 je kov zatím vzdálen.

Někteří investoři zlato považují za bezpečnou ochranu investic před dopady krize. Vlády po celém světě také zvyšují státní dluh, aby získaly peníze na opatření, která mají ochránit jejich ekonomiky před dopady pandemie. Část analytiků proto ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu očekává růst inflace a právě zlato je oblíbeno i jako prostředek zajištění proti inflaci.

Příští týden se chystají schůzky představitelů několika centrálních bank, na kterých by se mohlo rozhodnout o uvolnění dalších peněz. Investoři proto hledají aktiva, která jsou za současné situace relativně bezpečná, řekl agentuře Reuters analytik finančního ústavu Bank of China International Siao Fu. Zlato se stává atraktivní, protože peníze se mohou tisknout, ale zlato ne, u toho jsou dodávky omezené, dodal.

Témata:  zlato,  ekonomika,  EUR

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.