Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boeing v lednu dodal 26 letadel

Boeing 737 MAX
Boeing 737 MAX
Foto: Pixabay

Americký výrobce letadel Boeing dodal v lednu svým zákazníkům 26 letadel. Pomohlo mu opětovné získání povolení k letům pro jeho stroj 737 MAX, který nesměl létat 20 měsíců. Nově získal také čtyři objednávky na nákladní letoun 747-8, uvedla agentura Reuters.

Konkurenční evropský výrobce Airbus dodal v lednu 21 letadel. Nezískal však žádnou objednávku na letadla ani mu zákazníci žádnou objednávku nezrušili.

Dodávky letadel 737 MAX jsou považovány investory za důležité pro obnovení finančního zdraví firmy v letošním roce po prudkém propadu poptávky po jeho větších a ziskovějších letadel kvůli koronavirové krizi. Boeing vykazuje tržby až po skutečném dodání letadel.

V lednu Boeing předal 21 letadel 737 MAX, jedno vojenské letadlo P8 a čtyři širokotrupá letadla. Již třetí měsíc za sebou však nedodal žádný letoun 787 Dreamliner.

V prosinci Boeing dodal odběratelům 39 letadel. Loni v lednu pak kvůli problémům s letadly MAX dodal jen 13 letadel. Před dvěma lety v lednu až 46 letadel.

Čistý počet objednávek, tedy po úpravě o zrušené nebo změněné objednávky, byl však negativní. Zákazníci totiž zrušili objednávky na dvě letadla 737 MAX a čtyři širokotrupá 747-8. Objednávku na letadlo 737 MAX zrušily i české aerolinky Smartwings.

Témata:  Boeing 737 Max

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.