Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Existuje riziko, že Itálie opustí eurozónu?

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Italská ekonomika zpomaluje a náš hlavní makroekonomický ukazatel, úvěrový impuls, se dostal až k hodnotě mínus 2 % HDP. To je nejnižší úroveň od roku 2013. Přes akomodativní monetární politiku ECB se Itálie nemůže dostat zpět do tempa. Předpokládá se, že růst HDP se v následujících letech dostane k 1 %, což automaticky omezuje možnosti expanzivní fiskální politiky.

Úvěrový impuls Itálie je na nejnižší hodnotě od roku 2013 Odhad soukromých investorů na pravděpodobnost odchodu Itálie z eurozóny vzrostl na 14,2 % Předčasné volby v Itálii by mohly proběhnout 9. září Dnešní situaci v zemích PIIGS nelze srovnávat s rokem 2012

Může se skutečně stát, že Itálie opustí eurozónu?

Za necelý měsíc se podstatně zvýšily obavy, že Itálie hodlá skutečně opustit eurozónu. Podle průzkumu mezi tisíci investory provedeného společností Sentix vzrostla pravděpodobnost u firemních investorů na 8,2 %. To je stále pod úrovní z roku 2012, přesto jsou však obavy z odchodu Itálie mezi soukromými investory vysoké. Z dubnových 4,8 % vyskočily na 14,2 % v květnu.

Co čeká Itálii do budoucna?

Podle nejnovějších informací by předčasné volby v Itálii mohly proběhnout 9. září. Mezitím by měla fungovat dočasná vláda, avšak to nezaručuje, že se trhy uklidní. Pokud EU nebo ECB nevydá oficiální stanovisko k situaci v Itálii, je dalším zásadním datem nadcházející jednání ECB dne 14. června. Zde by ECB měla přinejmenším potvrdit své odhodlání omezit spekulace vůči vládním dluhopisům (a možná podniknout konkrétní kroky, pokud se situace na trhu výrazně zhorší). Ačkoli je nyní složité situaci hodnotit, je ještě příliš brzy tvrdit, že současný vývoj v Itálii změní krátkodobé směřování monetární politiky v eurozóně.

Na politické úrovni je Liga jasným zastáncem předčasných voleb, protože strana by mohla získat více hlasů a tedy i křesel. Průzkumy naznačují, že od voleb 4. března, kdy získala 17 %, nyní dosahuje až k 24 %. Liga a Hnutí 5 hvězd by se mohly dohodnout na utvoření koalice, která by mohla získat většinu.

Jaká jsou rizika, že se krize přesune do dalších zemí?

V krátkodobém horizontu jsou tato rizika poměrně vysoká, avšak země PIIGS mají nyní daleko lepší růst i fiskální pozici než v roce 2012. Není žádnou novinkou, že zvýšené politické riziko trhy vždy zneklidní, a to vede k vyššímu rizikovému pojistnému a možnosti rozšíření do finančního sektoru a dalších „slabých“ zemí. Tato nákaza už se skutečně šíří do Španělska a dále. Přesto jsme pro střednědobý horizont optimističtí. Současná ekonomická a finanční situace zemí skupiny PIIGS nemá nic společného se situací v roce 2012 v době evropské dluhopisové krize. Úvěrový impuls v těchto zemích klesá, stejně jako ve většině evropských zemí, což je dáno negativním úvěrovým impulsem Číny a rostoucím protekcionismem, Jejich růst a fiskální pozice jsou však mnohem lepší než před pět lety. Informoval Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Témata:  Itálie EU

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.