Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za sto let ubyla třetina zemědělské půdy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Za posledních sto let se zemědělská produkční plocha snížila o 1,6 mil. ha. V roce 1918 hospodařily zemědělské podniky na 5,1 mil. ha. Vloni činila obhospodařovaná zemědělská půda jen 3,5 mil. ha. Český statistický úřad přináší doplněné a podrobnější vydání historických časových řad o vývoji zemědělství v nové publikaci České zemědělství očima statistiky.

Osevní plocha zemědělských plodin poklesla v průběhu sta let o více než třetinu. Vloni se rovnala 2,5 mil. ha. V roce 1920 šlo o 3,8 mil. ha.Zemědělci stále vysévají převážně obiloviny. Dnes na polích dominuje pšenice. Před sto lety ale převládalo žito a v hojnější míře se pěstoval také oves.Navzdory tomu, že se osevní plocha obilovin v průběhu času snížila o třetinu, sklizeň několikanásobně vzrostla – z 2,3 mil. tun v roce 1920 na loňských 7,5 mil. tun. Nejvýrazněji se zvýšila sklizeň pšenice, kukuřice a ječmene.„Od roku 1920 se významně snížila i produkční plocha brambor. Dříve se pěstovaly na 391 tis. ha, v současnosti jen na 23 tis. Ubylo i polí s cukrovkou. Naopak osevní plocha řepky se za sto let zvýšila o 98,5 %,“ konstatuje ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ Jiří Hrbek.

Stavy hospodářských zvířat zjišťuje Český statistický úřad od roku 1921. Ve sledovaném období klesly hlavně počty skotu, koní a koz.Pokud jde o pracovníky v zemědělství, největší změny v jejich počtech se odehrály po druhé světové válce. V roce 1948 jich bylo 1,3 mil., z toho 53 % žen. V roce 2016 jsme zaznamenali už jen 130 tis. pravidelně zaměstnaných osob, ženy tvořily třetinu z nich.„Zveřejněná data Českého statistického úřadu dovolují unikátní historické srovnání a umožňují postihnout dlouhodobé vývojové trendy v zemědělství. Odrážejí přitom i dějiny zemědělské statistiky jako oboru, který má dlouhou tradici a jehož počátky sahají do druhé poloviny 18. století,“ doplňuje předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Témata:  zemědělství

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 13:34

Zlato ztrácí lesk: Proč bezpečný přístav teď nefunguje

I přes rostoucí geopolitické napětí zlato oslabuje a od ledna ztratilo zhruba 14 %, když kleslo pod 4 800 USD za unci. Důvodem není ztráta důvěry, ale potřeba hotovosti – státy ho prodávají jako rychlý zdroj financí.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.