Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak si udržet zaměstnance? Benefity jsou přeceňované

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Více než polovina uchazečů o práci na základních pracovních pozicích se při výběru nového zaměstnání rozhoduje podle výše platu. Druhým rozhodujícím kritériem je pro ně pracovní doba. Zaměstnance středního a vrcholového managementu naopak v první řadě zajímá náplň práce. Zaměstnanecké benefity, jejichž význam pro nábor i udržení zaměstnanců je v poslední době velmi vyzdvihovaný, pro ně naopak představují zcela podružnou věc. Ukázal to průzkum personální agentury Adecco ČR, který v březnu 2018 zjišťoval hlavní důvody, podle nichž si uchazeči o práci vybírají nové zaměstnání, a odhaloval problémy, které jim nejvíce vadily na předchozím místě.

„Na aktuální rekordní míru zaměstnanosti a nedostatek kandidátů na trhu práce reaguje velká část společností mimo jiné rozšířením nabídky zaměstnaneckých benefitů, v jejichž šíři a pestrosti se zejména při náboru nových pracovníků doslova předhánějí. Výsledky našeho průzkumu však ukázaly, že benefity jsou v tomto ohledu dosti přeceňovanou položkou, která je kandidáty brána spíše jako marketingový nástroj a nemá velký vliv na efektivitu náboru či fluktuaci,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.Z průzkumu vyplynulo, že že padesát devět procent pracovníků na základních pracovních pozicích jako např. dělník, skladník či prodavač preferuje při výběru nového zaměstnání jednoznačně pracovní nabídku s vyšší finanční odměnou. Osmnáct procent pak volí především podle délky pracovní doby a třináct procent podle náplně práce.Rozhodující význam výše mzdy pro pracovníky na těchto pozicích potvrdila i skutečnosti, že jako nejčastější důvod nespokojenosti s předchozí prací jimi byla uváděna právě výše finanční odměny. Jako nejzávažnější problém ji uvedla více než jedna čtvrtina respondentů z dané kategorie. Osmnáct procent pak uvedlo pracovní dobu a šestnáct procent vztahy na pracovišti. Benefity se pohybovaly až na samotném konci pomyslného žebříčku a jejich význam nedosahoval ani jednotek procent. „Zatímco před současnou krizí s nedostatkem kandidátů na trhu práce bylo pro většinu zaměstnanců prioritou mít stabilní a jisté zaměstnání, v současné době řada z nich volí změnu zaměstnání jen kvůli příslibu vyšší mzdy,“ komentuje situaci na pracovním trhu Ondřej Wysoglad.

Specialisté a střední a vrcholový management, tedy pozice jako např. generální, techničtí, výrobní, ekonomičtí, obchodní či personální ředitelé, vedoucí oddělení nebo odborní konzultanti v nejrůznějších oblastech, označili za problém v předchozím zaměstnání nejčastěji náplň práce. Celkem se jednalo o dvacet procent dotazovaných z této kategorie. Patnácti procentům pak nejvíce vadila nemožnost dalšího kariérního růstu a třinácti procentům výše mzdy. Při výběru nového zaměstnání se ve dvou z pěti případů rozhodují zejména podle náplně práce, jedenatřicet procent pak vybírá podle výše mzdy.„Průzkum aktuální motivace pracovníků na specializovaných a manažerských pozicích naznačuje, že zaměstnavatelé by se pro snížení fluktuace měli věnovat důslednějšímu podílení se na jejich rozvoji a kariérním růstu. Vysoce nápomocné může být také zefektivnění interní komunikace,“ dodává ředitel personální agentury Adeccco ČR.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Google, ilustrační fotografie

Komentář

Akcie Google trhají rekordy: soud potvrdil, že Chrome a Android zůstávají v rukou firmy

V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.