Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak si udržet zaměstnance? Benefity jsou přeceňované

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Více než polovina uchazečů o práci na základních pracovních pozicích se při výběru nového zaměstnání rozhoduje podle výše platu. Druhým rozhodujícím kritériem je pro ně pracovní doba. Zaměstnance středního a vrcholového managementu naopak v první řadě zajímá náplň práce. Zaměstnanecké benefity, jejichž význam pro nábor i udržení zaměstnanců je v poslední době velmi vyzdvihovaný, pro ně naopak představují zcela podružnou věc. Ukázal to průzkum personální agentury Adecco ČR, který v březnu 2018 zjišťoval hlavní důvody, podle nichž si uchazeči o práci vybírají nové zaměstnání, a odhaloval problémy, které jim nejvíce vadily na předchozím místě.

„Na aktuální rekordní míru zaměstnanosti a nedostatek kandidátů na trhu práce reaguje velká část společností mimo jiné rozšířením nabídky zaměstnaneckých benefitů, v jejichž šíři a pestrosti se zejména při náboru nových pracovníků doslova předhánějí. Výsledky našeho průzkumu však ukázaly, že benefity jsou v tomto ohledu dosti přeceňovanou položkou, která je kandidáty brána spíše jako marketingový nástroj a nemá velký vliv na efektivitu náboru či fluktuaci,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.Z průzkumu vyplynulo, že že padesát devět procent pracovníků na základních pracovních pozicích jako např. dělník, skladník či prodavač preferuje při výběru nového zaměstnání jednoznačně pracovní nabídku s vyšší finanční odměnou. Osmnáct procent pak volí především podle délky pracovní doby a třináct procent podle náplně práce.Rozhodující význam výše mzdy pro pracovníky na těchto pozicích potvrdila i skutečnosti, že jako nejčastější důvod nespokojenosti s předchozí prací jimi byla uváděna právě výše finanční odměny. Jako nejzávažnější problém ji uvedla více než jedna čtvrtina respondentů z dané kategorie. Osmnáct procent pak uvedlo pracovní dobu a šestnáct procent vztahy na pracovišti. Benefity se pohybovaly až na samotném konci pomyslného žebříčku a jejich význam nedosahoval ani jednotek procent. „Zatímco před současnou krizí s nedostatkem kandidátů na trhu práce bylo pro většinu zaměstnanců prioritou mít stabilní a jisté zaměstnání, v současné době řada z nich volí změnu zaměstnání jen kvůli příslibu vyšší mzdy,“ komentuje situaci na pracovním trhu Ondřej Wysoglad.

Specialisté a střední a vrcholový management, tedy pozice jako např. generální, techničtí, výrobní, ekonomičtí, obchodní či personální ředitelé, vedoucí oddělení nebo odborní konzultanti v nejrůznějších oblastech, označili za problém v předchozím zaměstnání nejčastěji náplň práce. Celkem se jednalo o dvacet procent dotazovaných z této kategorie. Patnácti procentům pak nejvíce vadila nemožnost dalšího kariérního růstu a třinácti procentům výše mzdy. Při výběru nového zaměstnání se ve dvou z pěti případů rozhodují zejména podle náplně práce, jedenatřicet procent pak vybírá podle výše mzdy.„Průzkum aktuální motivace pracovníků na specializovaných a manažerských pozicích naznačuje, že zaměstnavatelé by se pro snížení fluktuace měli věnovat důslednějšímu podílení se na jejich rozvoji a kariérním růstu. Vysoce nápomocné může být také zefektivnění interní komunikace,“ dodává ředitel personální agentury Adeccco ČR.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.