Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se vyvíjela životní úroveň Čechů v uplynulých třiadvaceti letech?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu českých domácností, růst průměrných mezd zaměstnanců, procentní nárůst příjmů domácností seniorů, změny ve struktuře spotřeby, údaje o tvorbě úspor a úvěrů domácností. To vše najdete v publikaci Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v ČR v letech 1993 – 2016, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V publikaci mimo jiné najdete, že:

průměrný měsíční příjem české domácnosti se v letech 2004 – 2015 (údaje jsou publikovány s ročním zpožděním) zvýšil z 8 666 na 13 738 Kč na jednoho jejího člena. Nárůst zaznamenaly i domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2015 o 4 706 Kč vyšší než v roce 1993 a činil 12 541 Kč průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 27 575 Kč (v metodicky srovnatelném období nominální index 2016/2000 činil 208,6 %) průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 Kč v roce 1993 na 11 439 Kč v roce 2016 index spotřebitelských cen 2016/1992 dosáhl 278,9 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 – 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců v roce 2016 měly měsíčně domácnosti průměrné spotřební vydání ve výši 10 496 Kč na jednoho člena domácnosti, což představovalo navýšení proti roku 2000 o 4 196 Kč z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard Kč v roce 1993 na 2 206,3 miliardy Kč v roce 2016 zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard Kč v roce 1993 na 1 419,4 miliardy Kč v roce 2016, přičemž od roku 2002 začaly převažovat úvěry na bydlení

V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření „Příjmy a životní podmínky domácností“ a „Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů“, byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy.

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí lidé

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.