Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se vyvíjela životní úroveň Čechů v uplynulých třiadvaceti letech?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu českých domácností, růst průměrných mezd zaměstnanců, procentní nárůst příjmů domácností seniorů, změny ve struktuře spotřeby, údaje o tvorbě úspor a úvěrů domácností. To vše najdete v publikaci Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v ČR v letech 1993 – 2016, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V publikaci mimo jiné najdete, že:

průměrný měsíční příjem české domácnosti se v letech 2004 – 2015 (údaje jsou publikovány s ročním zpožděním) zvýšil z 8 666 na 13 738 Kč na jednoho jejího člena. Nárůst zaznamenaly i domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2015 o 4 706 Kč vyšší než v roce 1993 a činil 12 541 Kč průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 27 575 Kč (v metodicky srovnatelném období nominální index 2016/2000 činil 208,6 %) průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 Kč v roce 1993 na 11 439 Kč v roce 2016 index spotřebitelských cen 2016/1992 dosáhl 278,9 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 – 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců v roce 2016 měly měsíčně domácnosti průměrné spotřební vydání ve výši 10 496 Kč na jednoho člena domácnosti, což představovalo navýšení proti roku 2000 o 4 196 Kč z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard Kč v roce 1993 na 2 206,3 miliardy Kč v roce 2016 zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard Kč v roce 1993 na 1 419,4 miliardy Kč v roce 2016, přičemž od roku 2002 začaly převažovat úvěry na bydlení

V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření „Příjmy a životní podmínky domácností“ a „Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů“, byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy.

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí lidé

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB drží korunu nahoře. Silný kurz zlevňuje zahraniční dovolené

Koruna zůstává relativně silná a její kurz je pro Čechy plánující zahraniční dovolenou příznivý. Je vhodné nakoupit eura či dolary už nyní, nebo se vyplatí ještě vyčkávat? Ekonom Lukáš Kovanda přináší čtyři klíčové otázky a odpovědi k aktuálnímu vývoji kurzu koruny i faktorům, které mohou rozhodnout o její síle v nadcházejících měsících před dovolenkovou sezonou.