Jak se vyvíjela životní úroveň Čechů v uplynulých třiadvaceti letech?

Zachránění thajští chlapci prozradili, proč šli tak hluboko…

V publikaci mimo jiné najdete, že:

• průměrný měsíční příjem české domácnosti se v letech 2004 – 2015 (údaje jsou publikovány s ročním zpožděním) zvýšil z 8 666 na 13 738 Kč na jednoho jejího člena. Nárůst zaznamenaly i domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2015 o 4 706 Kč vyšší než v roce 1993 a činil 12 541 Kč
  
  
• průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 27 575 Kč (v metodicky srovnatelném období nominální index 2016/2000 činil 208,6 %)
  
  
• průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 Kč v roce 1993 na 11 439 Kč v roce 2016
  
  
• index spotřebitelských cen 2016/1992 dosáhl 278,9 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 – 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců
  
  
• v roce 2016 měly měsíčně domácnosti průměrné spotřební vydání ve výši 10 496 Kč na jednoho člena domácnosti, což představovalo navýšení proti roku 2000 o 4 196 Kč
  
  
• z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard Kč v roce 1993 na 2 206,3 miliardy Kč v roce 2016
  
  
• zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard Kč v roce 1993 na 1 419,4 miliardy Kč v roce 2016, přičemž od roku 2002 začaly převažovat úvěry na bydlení

V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření „Příjmy a životní podmínky domácností“ a „Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů“, byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy.