Za chybné označování potravin hrozí pokuta až 50 milionů

Jaromír Hanzlík si splnil sen!

Zřejmě nejčastěji se chyby objevují na zahraničních potravinách prodávaných v tuzemských obchodech v originálních obalech s českými etiketami. „Stává se, že na etiketě chybí některé povinné údaje, či není dodržena požadovaná forma sdělení povinných informací spotřebitelům,“ říká Jan Maryška, spolupracující lektor vzdělávací společnosti 1. VOX a zároveň redaktor časopisu d’Test. „Problémem mohou být i nevhodné překlady názvů potravin do češtiny.  To platí zejména tehdy, když překladatel použije název, pro který české předpisy definují požadavky na jakost. Pokud pak taková potravina dané požadavky nesplňuje, může být považována za klamavě označenou,“ dodává Maryška.

Všechny povinné údaje na obalu stanovují evropské předpisy. Navíc jsou na obalech všechny údaje, které předpisy přímo nevyžadují. Zejména se jedná o marketingové texty všeho druhu. Občas se také na obalech objevují i "pozůstatky" dřívějších legislativních úprav. Například na obalech masných výrobků se dříve povinně uvádělo maximální množství tuku. Ačkoliv se tento údaj již od roku 2016 uvádět nemusí, na některých obalech se s ním mohou spotřebitelé setkat dodnes. 

Za chyby při označování potravin hrozí vysoké pokuty. „Nejpřísnější postihy legislativa vyměřuje za klamavé označení potravin. V takovém případě může pokuta dosáhnout až 50 miliónů korun. Připomeňme, že za klamavé označení se nepovažují jen zavádějící obrázky a marketingové texty. Spadají sem například i nepravdivé údaje o množství určitých složek výrobku nebo použití vyhláškou definovaného názvu pro potravinu, která legislativní definici nevyhovuje,“ vypočítává Maryška, který v rámci vzdělávací společnosti 1. VOX vede pro manažery potravinářských firem kurzy, jak správně označovat potraviny etiketami, co na nich musí být a naopak, co již je tam navíc.