Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za chybné označování potravin hrozí pokuta až 50 milionů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Chybějící povinné údaje, klamavé označení potravin, nedodržení požadované formy sdělení informací spotřebitelům či nevhodné překlady názvů potravin do češtiny. To jsou nejčastější chyby, kterých se dopouštějí výrobci při označování potravin. Následky pochybení však mohou být velice přísné, v krajním případě totiž může pokuta dosáhnout až 50 milionů korun.

Zřejmě nejčastěji se chyby objevují na zahraničních potravinách prodávaných v tuzemských obchodech v originálních obalech s českými etiketami. „Stává se, že na etiketě chybí některé povinné údaje, či není dodržena požadovaná forma sdělení povinných informací spotřebitelům,“ říká Jan Maryška, spolupracující lektor vzdělávací společnosti 1. VOX a zároveň redaktor časopisu d’Test. „Problémem mohou být i nevhodné překlady názvů potravin do češtiny.  To platí zejména tehdy, když překladatel použije název, pro který české předpisy definují požadavky na jakost. Pokud pak taková potravina dané požadavky nesplňuje, může být považována za klamavě označenou,“ dodává Maryška.

Všechny povinné údaje na obalu stanovují evropské předpisy. Navíc jsou na obalech všechny údaje, které předpisy přímo nevyžadují. Zejména se jedná o marketingové texty všeho druhu. Občas se také na obalech objevují i "pozůstatky" dřívějších legislativních úprav. Například na obalech masných výrobků se dříve povinně uvádělo maximální množství tuku. Ačkoliv se tento údaj již od roku 2016 uvádět nemusí, na některých obalech se s ním mohou spotřebitelé setkat dodnes. Za chyby při označování potravin hrozí vysoké pokuty. „Nejpřísnější postihy legislativa vyměřuje za klamavé označení potravin. V takovém případě může pokuta dosáhnout až 50 miliónů korun. Připomeňme, že za klamavé označení se nepovažují jen zavádějící obrázky a marketingové texty. Spadají sem například i nepravdivé údaje o množství určitých složek výrobku nebo použití vyhláškou definovaného názvu pro potravinu, která legislativní definici nevyhovuje,“ vypočítává Maryška, který v rámci vzdělávací společnosti 1. VOX vede pro manažery potravinářských firem kurzy, jak správně označovat potraviny etiketami, co na nich musí být a naopak, co již je tam navíc.

Témata:  potraviny obchody supermarkety

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.