Vláda odmítla zvýšit minimální mzdu!

"Respektuji rozhodnutí vlády. Respektuji i ty argumenty, které padly při jejím jednání, tedy že v současné ekonomické situaci si vláda nemůže dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, když nevíme, jakým způsobem se ekonomika ČR bude vyvíjet za měsíc nebo za dva, za tři," řekl Drábek na dotaz agentury Mediafax, aby dodal: "Já jsem návrh předložil jako výsledek jednání se sociálními partnery, za tím návrhem jsem si stál a pro něj jsem hlasoval."

"Jedním z hlavních argumentů proti byla právě otázka zaměstnanosti v probíhající hospodářské krizi v Evropě a obavy z vývoje zaměstnanosti. Proto i ta obava ze zvyšování minimální mzdy a ze zaměstnávání třeba i zdravotně postižených," zmínila vicepremiérka Karolína Peake (VV).

Ministr práce a sociálních věcí zrekapituloval, že při projednávání na tripartitě odborové organizace požadovaly zvýšení minimální mzdy na 8500 až 9200 korun. Zaměstnavatelé byli naopak pro její růst maximálně o 500 korun měsíčně.

"Na základě diskuse na tripartitě jsem navrhoval zvýšení minimální mzdy o pět až sedm procent, což podle mého názoru odpovídá možnostem české ekonomiky," uvedl Drábek. Doplnil také, že navrhoval vyškrtnout z vládního nařízení výjimky z minimální mzdy. Snížená minimální mzda pro mladistvé, pro zaměstnance mezi 18 a 21 lety v prvním zaměstnání a pro zdravotně postižené zůstane v důsledku vládního rozhodnutí ale platit dál.

Podle první varianty měla být měsíční minimální mzda 8400 korun měsíčně a 50 korun na hodinu. Druhá varianta počítala s minimální mzdou 8500 korun za měsíc a 50 korun a 60 haléřů na hodinu. Nejnižší hodinová sazba byla dosud 48 korun a 10 haléřů.

"Hrubá minimální mzda stanovená nařízením vlády byla naposledy zvýšena v roce 2007. V letech 2008 až 2011 nebyla vzhledem k vývoji národního hospodářství, vlivu celosvětové ekonomické krize a po vyhodnocení všech ekonomických a sociálních souvislostí její úroveň zvyšována," připomnělo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve zdůvodnění svého návrhu.

"Zvýšení minimální mzdy je nezbytné proto, aby nedošlo ke ztrátě jejích základních funkcí," uvedlo MPSV. Podle rezortu nejde jen o zachování sociálně-ochranné funkce minimální mzdy, ale i o její motivační aspekt. Zejména ve vícečlenných rodinách by totiž osoby s nízkou kvalifikací mohly raději spoléhat na zabezpečení dávkami pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory, než aby šly pracovat.

"Navrhované zvýšení vychází z předpokládaného nárůstu spotřebitelských cen v roce 2012, zohledňuje možné dopady zvýšení snížené sazby DPH na 14 procent, prognózu vývoje průměrných mezd, zaměstnanosti a v neposlední řadě očekávaný vývoj domácí i světové ekonomiky," uvedl Drábkův rezort. V návaznosti na zvýšení základní sazby minimální mzdy navrhl také valorizovat i nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Vládní nařízení mělo nabýt účinnosti od 1. ledna 2012.

Témata:  mzdy