Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská ekonomika se nachází pod hrozbou protekcionismu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Grafton

V současné době, kdy protekcionismus může negativně ovlivnit ekonomickou budoucnost Evropy, by mohly státy Jihovýchodní Asie budující novou infrastrukturu sehrát pro evropské firmy roli katalyzátoru dalšího rozvoje, říká Stuart Tait, generální manažer a regionální ředitel komerčního bankovnictví, HSBC Asie a Tichomoří.

Pokud vám obchodní schodek v šesti hlavních asijských ekonomikách ve výši 1,2 bilionu dolarů a sílící trend protekcionismu v Evropě nepřijdou jako nejslibnější obchodní vyhlídky, možná budete muset své závěry přehodnotit. A když k tomu přidáte ambiciózní čínskou Iniciativu pásu a cesty (Belt and Road Initiative), dostanete pádné důkazy pro možný mnohaletý investiční a stavební boom, který dá vzniknout zcela novým ekonomickým ekosystémům.Iniciativa pásu a cesty představuje v zásadě strategii budování dopravních spojení a logistických kapacit, jejímž cílem je zvýšit v příštích deseti letech obchodní výměnu mezi Čínou a více jak 65 zeměmi v Asii, na Středním východě, v Africe a Evropě ze současných zhruba 1 bilionu dolarů na odhadovaných 2,5 bilionu dolarů ročně.

Čínská Iniciativa pásu a cesty dodala příležitostem pro rozvoj obchodu novou dimenziEvropské firmy z oblasti strojírenství, stavitelství, údržby, logistiky, architektury a obchodních služeb, které se doma potýkají s ekonomickými obtížemi, by se mohly a měly snažit využít příležitosti, které nabízí předpokládaný boom výstavby infrastruktury v Asii.Německé firmy, které jsou známými dodavateli vybavení pro hloubení tunelů, komponent a servisních služeb, již začaly dodávat do Singapuru. Na dalších místech pracují holandské firmy na rozšiřování území pro výstavbu přístavů.Výzkum uskutečněný think-tankem Breugel ukazuje, že pro evropské státy budou projekty v rámci Iniciativy pásu a cesty znamenat významný přínos vzhledem k lepší dopravní infrastruktuře a nižším nákladům na dopravu. V této analýze se dále uvádí, že všech 10 zemí, které budou nejvíce profitovat z této iniciativy, bude pravděpodobně z Evropy – jedná se o Belgii, Nizozemí, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Dánsko, Moldávii, Německo, Bosnu a Hercegovinu a Polsko. V každé z těchto zemí se očekává meziroční nárůst obchodu ve výši minimálně 8,2 procent.Obchodní kontakty mezi zeměmi ASEAN a evropskými státy jsou již dnes velmi silnéRychle rostoucí počet bohatých obyvatel měst v zemích ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie) zároveň zvyšuje poptávku po výstavbě domů, škol, nemocnic, silnic, železnic, letišť a dalších zařízení. Podle analýzy HSBC bude pokrytí poptávky šesti největších zemí ASEAN (Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam) vyžadovat do roku 2030 investice ve výši cca 2,1 bilionu dolarů.Z údajů poskytnutých ASEAN, které sdružuje celkem 10 států, jsou firmy ze zemí Evropské unie zdrojem zhruba jedné šestiny přímých zahraničních investic. Investice ve výši 20,1 miliardy dolarů, které přitekly ze zemí EU v roce 2015, více jak dvakrát převyšují čínské investice do této oblasti. Díky možnostem, které se nabízejí evropským firmám v zemích ASEAN doprovázených ekonomickou nejistotou na domácí půdě, vzrostl roční objem obchodu ze 147 miliard dolarů v roce 2010 na 201 miliard v roce 2015.V současné době jsou na obzoru nové možnosti pro zintenzivnění ekonomické aktivity a zvýšení prosperity 625 milionů obyvatel zemí ASEAN. Díky nim by mohla do roku 2025 spotřebitelská kupní síla obyvatel ASEAN být dvakrát vyšší než kupní síla obyvatel Velké Británie.Společně s rozvojovými potřebami zemí ASEAN je toto možná nejvýznamnější příležitost pro rozvoj mezinárodního obchodu od vzniku Světové obchodní organizace před více jak 20 lety.Pochopení širších ekonomických příležitostí, které přináší Iniciativa pásu a cesty, bude v příštích desetiletích představovat významný faktor budoucího úspěchu.

Témata:  ekonomika svět Evropa

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

10. června 2026 20:22

Plaga: první třída bez povinné angličtiny, druhý jazyk se přesune mezi volitelné

Ministerstvo školství chystá změny ve výuce cizích jazyků na základních školách. Zmizí povinnost učit angličtinu od první třídy a druhý cizí jazyk už nebude pro všechny žáky povinný. Školy budou mít víc volnosti v tom, jak výuku nastaví.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.