Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaký je rozdíl mezi prodlouženou zárukou a pojištěním zboží?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V poslední době se u obchodníků rozmohl trend nabízet spotřebitelům různá pojištění či prodlouženou záruku na zboží. Oba pojmy se často zaměňují a používají společně, což může být pro zákazníka matoucí. Jaký je mezi nimi rozdíl a čemu je dobré věnovat pozornost, než si za tyto služby připlatíte?

Záruku na zboží odlišuje od pojištění především to, kdo ji poskytuje. „U záruky je jím vždy prodávající, který tak garantuje, že si zboží zachová po určitou dobu své vlastnosti,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. V některých případech poskytují obchodníci prodlouženou záruku ke zboží automaticky, a to většinou tehdy, pokud na ni zákazníky přímo lákají. Jindy si za extra servis musí kupující připlatit. „Prodloužená záruka se pak mění v samostatný produkt, který mohou využívat jen ti zákazníci, kteří si ho ke zboží přikoupí. Vždy ale platí, že se jedná o rozšíření zákonných možností spotřebitele uplatnit u daného obchodníka reklamaci,“ dodává Zelený.V rámci prodloužené záruky si může obchodník určit téměř libovolné podmínky. Proto je dobré zjistit si její rozsah ještě před zaplacením. Ne vždy se totiž prodloužená záruka vyplatí. Obchodník ji může poskytovat jen na určitou část zboží nebo na konkrétní typ vad. „Zároveň si obvykle sám určuje, jaké nároky spotřebiteli ze záruky náleží: jestli například bude možné žádat vrácení peněz, nebo jen bezplatnou opravu,“ ozřejmuje Lukáš Zelený a dodává: „Obchodník ale nikdy nesmí zkracovat zákonná práva spotřebitele.“

Pojištění naproti tomu poskytují jiné subjekty než samotní prodejci. Zpravidla se pojištění uzavírá ke krytí událostí, které nelze řešit v rámci reklamace. Pokud si spotřebitel rozbije mobilní telefon nebo mu jej někdo ukradne, je zbytečné uplatňovat reklamaci. Má-li uzavřenou pojistnou smlouvu, může se obrátit na pojišťovnu a žádat vyplacení pojistného plnění.Když si pojistnou smlouvu sjednává sám zákazník, těžko si ji splete se zárukou. Často však nabízejí sjednání smlouvy samotní prodejci, kteří pak namísto kupujících vystupují ve vztahu s pojišťovnou jako smluvní strana. A řeší za ně i pojistnou událost. Kupující si inzerovaný produkt v internetovém obchodě vloží do košíku nebo se nechají prodavačkou u pokladny přesvědčit o jeho výhodnosti. Většina lidí v takových případech zaplatí příslušnou cenu, ale vůbec netuší, co si zakoupila. Spotřebitelé by se proto neměli nechat zmást jen názvem, ale měli by zkoumat podmínky využití daného produktu.„K zaměňování prodloužené záruky a pojištění přispívá i skutečnost, že pojišťovny již neřeší pojistnou událost jen vyplacením peněžité částky, ale nabízejí opravu či výměnu zboží za nový kus. Přesto se ale stále jedná o pojistné plnění, a nikoliv o způsob vyřízení reklamace,“ objasňuje Lukáš Zelený. Někdy má pojištění dokonce stejný rozsah jako zákonná či rozšířená smluvní záruka. V těchto situacích si musí zákazníci dát dobrý pozor, aby se prodávající při uplatnění reklamace nechtěl vyhnout své odpovědnosti za vady nahlášením pojistné události. Pokud jim totiž bude výrobek opraven v rámci likvidace pojistné události, připraví se o svá práva ze záruky.Před uzavřením pojistné smlouvy se vyplatí věnovat pozornost definici pojistné události a nevynechat ani ustanovení týkající se výluk z pojištění. Tato bývají často tak rozsáhlá, že se na první pohled lákavá nabídka začne při bližším zkoumání jevit jako prázdný produkt. A tím pádem i zbytečně vyhozené peníze.

Témata:  dTest,  reklamace,  obchody

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.