Řemeslníků je v České republice nedostatek a stále jich ubývá. Blýská se na lepší časy?

Počty nabídek pro kvalifikované řemeslníky meziročně v některých oborech narůstají o velké desítky procent, někdy i násobně, ale počty reakcí na ně klesají. Firmy si také stěžují na nízkou úroveň kvalifikace zájemců o nabízená místa. Situace se ale pomalu mění: ti šikovní mají šanci dobře vydělávat a společnost obrodě řemesel přeje, což dokazuje i rostoucí zájem o některé obory. Větší zájem věnovat se řemeslům zaznamenáváme především na venkově, kde pomáhá i možnost prodávat výrobky na internetu a nesvazovat svou profesi s nutností dojíždět do větších měst.

„Zájem o řemeslné obory ze strany firem je dlouhodobě vysoký,“ konstatuje Zuzana Lincová. „Zaznamenali jsme určitý propad počtu nabídek v letech 2011 a 2012, ale od té doby poptávka stále výrazněji stoupá. Vzhledem k povaze pracovního portálu nemůžeme data v některých oborech paušalizovat, podloženě velký nárůst zájmu je o svářeče, nástrojáře, elektrikáře, automechaniky, zedníky, ale také zahradníky, malíře, truhláře nebo instalatéry. Jako jedinou cestu pro řešení nedostatku kvalifikovaných řemeslníků vidíme v renesanci učňovského školství. I proto spolupracujeme například s Akademií řemesel v Praze, která nabízí vzdělání v řadě oborů.“

„Díky mírnému růstu počtu patnáctiletých, kampaním a státním maturitám se momentálně zájem o učební obory lehce zvyšuje,“ říká Drahoslav Matonoha, ředitel Akademie řemesel Praha. „Stoupá především zájem o obory, jako jsou například automechanik, truhlář, instalatér, elektrikář, kuchař nebo kadeřnice. Zásadně se mění požadavky firem na jednotlivá řemesla, neboť za posledních 25 let se výrazně posunuly vlastnosti materiálů a technologie jejich zpracovávání, a tomu se musí přizpůsobovat požadavky na absolventy.“

Jak vypadá situace v oboru z pohledu čísel? Kvalifikovaný a šikovný řemeslník může dosáhnout i na zajímavé platové ohodnocení, měsíčně více než 50 000 Kč, i když zde se jedná spíše o živnostníky. Řemeslnické obory v zaměstnaneckém poměru mají mzdy pozicované níže. Podle údajů Platy.cz mají za rok 2016 nejvyšší průměrně výdělky nástrojáři (25 855 Kč), následují svářeči (23 136 Kč), automechanici (21 258 Kč) a elektrikáři (21 144 Kč). Zajímavé je podívat se na rozdíly v regionech: největší rozdíl je u zedníků, kde průměrná mzda v Praze je o více než 10 000 Kč vyšší než ve Zlínském kraji. V Praze berou více také pekaři (o 8 800 Kč více oproti Olomouckému kraji) a kuchaři (o 8 700 Kč více oproti Pardubickému kraji). Svářeči se podle údajů Platy.cz mají nejlépe v kraji Jihočeském (o 9 000 Kč více než v Olomouckému kraji) a automechanici v kraji Karlovarském (o 8 300 Kč více než v Jihočeském kraji).

„Hlavní důvody úpadku řemesel je třeba hledat mnoho desítek let zpátky. Ztráta prestiže řemeslných oborů, tlak rodičů na to, aby děti za každou cenu studovaly a řada dalších faktorů jako feminizace školství nebo zrušení výuky dílen na základních školách vedly k útlumu učňovského školství,“ podotýká Drahoslav Matonoha. „Dalším důvodem upřednostňování obecnějšího vzdělávání je to, že se žáci bojí volbou řemeslného oboru vyprofilovat na celý život. Proto naše škola jako první ve svém oboru zavedla modulové vzdělávání, což umožňuje individuální přístup k jednotlivým žákům i sledování jejich výsledků. Žáci získávají během prvního ročníku mimořádnou možnost ještě jednou zvážit své možnosti a zájmy a upravit pro další školní rok své cíle a směřování.“

Témata:  řemeslníci,  Česko