Mistrovské zkoušky pro řemeslníky by mohly začít fungovat od příštího roku

Mistrovské zkoušky pro lidi s výučním listem by mohly začít fungovat od příštího roku. Ministerstvo školství (MŠMT) na konci minulého týdne poslalo na ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) návrh zákonného opatření, do prázdnin by měl návrh dostat legislativní podobu. Otázka přijetí na vládu pak bude rychlá, protože s tématem není zásadní problém, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na dnešním zahájení konference Hospodářské komory ČR a Evropské učňovské řemeslné aliance o rozvoji učňovského školství v ČR a EU.

Ilustrační fotografie
reklama

Mistrovskými zkouškami řemeslník doloží, že má pro svou práci nejlepší vzdělání a je schopen garantovat kvalitu. Podle ministra je o ně zájem, přihlásilo se už několik set zájemců. Podle původních plánů ministerstva školství měla pokračovat příprava pilotního projektu, který měl trvat do roku 2021. Havlíček ale dnes řekl, že pilotní projekt nebude a přípravy zkoušek přejdou rovnou do zákonné podoby, jak to požadují i cechy.

"Naším cílem není degradovat někoho, kdo nemá certifikát, nechť to nabízí, pokud to trh umožní. Ale naopak chceme vytáhnout ty, kteří ho mají a náležitě je odpromovat zákazníkům, aby si začali uvědomovat, že řemeslná práce má určitou kvalitu a je o určité míře bezpečnosti," řekl Havlíček.

Zkoušky budou podle Havlíčka třístupňové a dobrovolné, skládat ji bude moct vyučený člověk po pěti letech praxe v oboru. Řemeslník bude nejprve muset prokázat schopnost vytvořit "řemeslné dílo", druhý stupeň se bude týkat teorie a třetí stupeň živnostensko-ekonomického minima. Řemeslník by tak měl prokázat, že je schopen založit firmu a umí pracovat se základními daty. Řemeslníci budou za zkoušku platit, podle Havlíčka ale nepůjde o extrémní částku. Ministerstvo školství na záměru pracovalo čtyři roky, podle Havlíčka se to ale protahovalo. "MŠMT a MPO si to házely jako horký brambor," řekl.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozornil, že v Česku neexistuje učňovský program, který by zahrnoval smlouvu mezi žáky a zaměstnavatelem. Rovněž podle něj neexistuje sdílená zodpovědnost mezi firmami a školou při přípravě žáků, jako je tomu v Německu či Rakousku.

Zaměstnavatelé i školy si dlouhodobě stěžují na nedostatek zájemců o řemesla a jiné technické obory. Zatímco v roce 2005 se v ČR například vyučilo 705 zedníků, loni získalo výuční list 253 absolventů v tomto oboru. Podobně špatně jsou na tom podle Dlouhého třeba pokrývačské nebo nábytkářské podniky. Situaci by podle Havlíčka mělo zlepšit zavedení nového předmětu Technika do základních škol a vznikající duální systém vzdělávání pro střední odborné školy.

Loni v prosinci Hospodářská komora oznámila, že řemeslné cechy, které sdružuje, budou vydávat osvědčení o kvalitě a odbornosti svých členů. Chtějí tak bojovat proti neserióznímu či nepoctivému jednání. Jako první ze od začátku letošního roku do projektu zapojily Společenstvo kominíků ČR, Cech obkladačů České republiky, sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea a Asociace Gremium Alarm pro oblast bezpečnostních služeb. Hospodářská komora zastřešuje 114 řemeslných cechů, asociací, svazů a klastrů.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky