Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brusel výrazně zhoršil výhled české ekonomiky: bude mnohem hůř, než Kalousek myslel

Evropská komise (EK) ve své aktuální prognóze prudce snížila odhad růstu české ekonomiky pro příští rok z dřívějších 2,9 procenta na 0,7 procenta. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Bloomberg.

Evropská komise navíc zhoršila odhad vývoje českého hospodářství i pro letošní rok na 1,8 procenta z dřívějších rovných dvou procenta. To české ministerstvo financí je ve své říjnové prognóze optimističtější než EK. Tuzemský rezort financí totiž očekává růst tuzemské ekonomiky v letošním roce o 2,1 procenta a pro příští rok odhaduje jednoprocentní růst.

„Odhad růstu je založen na tom, že růst bude primárně tvořit export. Teď, když dochází k výraznému snižování odhadu růstu celé Západní Evropy, vede to také ke snižování výhledu pro českou ekonomiku,“ řekl agentuře Mediafax Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Zda to bude 0,7 procenta podle Sklenáře závisí na tom, jaká se očekává míra zpomalení v Západní Evropě. „J&T Banka měla zatím odhad na růst kolem 1,5 procenta, ale minimálně jeden procentní bod tvoří příspěvek exportu. Pokud bychom se bavili o tom, že Evropa směřuje do stagnace, tak na ráz se výsledek pro českou ekonomiku blíží nule,“ uzavřel.

„Odhad růstu české ekonomiky závisí na očekávaném růstu v eurozóně. Od toho se pak budou odvíjet domácí restriktivní opatření, která zpomalí vývoj hospodářství,“ doplnil Jan Bureš, analytik Poštovní spořitelny. Podle něj to může vést například k tomu, že firmy mohou z obav o okolní ekonomiky v Evropě méně investovat a tvořit nová pracovní místa. Dluh České republiky v roce 2012 vzroste z letošních 39,9 procenta vůči hrubému domácímu produktu (HDP) na 41,9 procenta HDP, v roce 2013 by se měl podle EK zvýšit na 44 procent HDP. Roční inflace v Česku letos podle prognózy EK bude letos činit 1,8 procenta, příští rok by měla vzrůst na 2,7 procenta a v roce 2013 se zpomalí na 1,6 procenta. Nezaměstnanost má podle EK v Česku příští rok stoupnout na rovných sedm procent z letos očekávaných 6,8 procenta. V roce 2013 by pak měla klesnout na 6,7 procenta. Pokud jde o vývoj ekonomiky eurozóny, EK jí snížila odhad růstu pro letošní rok na 1,5 procenta a na příští rok na 0,5 procenta. V roce 2013 pak EK předpokládá růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny o 1,3 procenta. "Výhled evropské ekonomiky se zhoršil. Prudce se snižující důvěra a zesílení finančních zmatků ovlivňují investice i poptávku, naléhavá fiskální konsolidace dopadá na domácí poptávku a oslabující globální ekonomického prostředí drží zpět vývozy," uvedla EK. Za celý letošní rok pak má ekonomika v celé Evropské unii podle aktuální prognózy EK růst o 1,6 procenta oproti dřívějšímu odhadu 1,8 procenta. V příštím roce ale zpomalí v EU na 0,6 procenta oproti na jaře odhadovanému růstu o 1,9 procenta. "Problémem pro českou ekonomiku je její přílišná návaznost na export do zemí Evropské unie," řekl děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík. "Navíc samotné aktuální snížení odhadu je špatné. Mělo by se počítat spíš s nulou jak pro EU, tak pro Česko," dodal Ševčík.

Témata:  Česko ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.