Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak finanční krize likviduje šéfy vlád?

Finanční (dluhová) krize postupuje Evropou jako padající kostky domina. Pod jejím tlakem odstupují premiéři a hroutí se vlády.

Iveta Radičová a Jorgos Papandreu, předsedové vlád Slovenska a Řecka, jsou zatím posledními oběťmi krize. Na řadě může být italský premiér Silvio Berlusconi. To je výčet šéfů vlád, které vyhodila z křesla finanční krize: BRIAN COWENIrský premiér Brian Cowen byl prvním z šéfů vlád, kterého smetla finanční krize. Jeho strana Fianna Fáil, která dominovala irské politice osm desetiletí, prohrála v únoru volby. Příčinou byl úpadek bank a propad rozpočtu, které přiměly irskou vládu, aby požádala o pomoc Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii. Cowena vystřídal v čele vlády Enda Kenny, šéf strany Fine Gael. JOSÉ SÓCRATESMinisterský předseda Portugalska José Sócrates, předseda Socialistické strany, rezignoval v březnu poté, co parlament zamítl v pořadí čtvrtý úsporný balíček jeho vlády. Předčasné volby do parlamentu v červnu vyhrála sociální demokracie, která se v Portugalsku řadí k pravici. Premiérem se stal Pedro Coelho. JOSÉ ZAPATEROSocialistický premiér Španělska José Zapatero , který prosadil tvrdá úsporná opatření, čelí revoltě ve vlastní straně a poklesu důvěry veřejnosti. Proto oznámil, že nebude kandidovat v příštích volbách plánovaných na březen 2012. Průzkumy naznačují, že je vyhraje konzervativní opozice. IVETA RADIČOVÁKonzervativní vláda premiérky Ivety Radičové v říjnu prohrála hlasování o důvěře. Slovenská vláda ho spojila s hlasováním o záchranném balíčku pro Řecko. Parlament v opakovaném hlasování balíček schválil, na pádu vlády to však nic nezměnilo. Radičová bude vládnout do předčasných voleb v březnu. JORGOS PAPANDREUSocialistický premiér se rozhodl odstoupit pod tlakem své strany, opozice i evropských politiků. Jorgos Papandreu je vyděsil plánem uspořádat referendum o záchranném balíčku eurozóny pro Řecko. Řečtí politici se dohodli na předčasných volbách v únoru. Do té doby stát povede vláda národní spásy, do které budou přizvání zástupci opozice. V jejím čele však Papandreu nebude. SILVIO BERLUSCONIVláda premiéra Silvia Berlusconiho patrně ztratila důvěru parlamentu a její šéf je vyzýván k demisi. Jeho rezignaci žádá nejen opozice, ale i vůdce koaliční Ligy severu Umbarto Bossi. Klade mu za vinu prohlubující se finanční krizi. Úroky u italských dluhopisů dosáhly nejvyšší hodnoty v historii. Panují obavy, že po Německu a Francii třetí největší ekonomika eurozóny bude další obětí dluhové krize.

Témata:  krize

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.