Kontrolní hlášení zatěžuje administrativu firem. Uznávají ale, že se novinka osvědčila

„Průzkum ukázal, že podnikatelé vnímají zavedení kontrolního hlášení spíše negativně. Ač část z nich chápe potřebu jeho zavedení, pozitiva vnímají spíše na straně státní správy než v oblasti zlepšení podmínek pro podnikání v České republice,“ řekl k výsledkům průzkumu Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars. Dle 50 procent dotázaných přineslo kontrolní hlášení zvýšenou administrativní zátěž a dodatečné náklady pro podnikatele. Dvaadvacet procent dotázaných vnímá kontrolní hlášení jako účinný nástroj při boji proti daňovým únikům a jeho negativa akceptují. Dvacet osm procent respondentů s tímto tvrzením také souhlasí, zavedení kontrolního hlášení ale spojují s dodatečně zatěžujícími administrativními povinnostmi.

Z průzkumu společnosti Mazars vyplynuly i další zajímavé skutečnosti týkající se přípravy a podávání kontrolního hlášení. Podle průzkumu má většina firem v současnosti dostatek informací pro přípravu kontrolního hlášení. Většina oslovených firem si připravuje kontrolní hlášení sama, 20 procent z nich využívá / využilo k jeho přípravě nebo při počátečním nastavení systémů služeb daňového poradce. Patnáct procent z oslovených firem potřebuje na přípravu měsíčního kontrolního hlášení méně než hodinu, dalších 57 procent má hlášení hotové za jeden pracovní den. Pouhá čtyři procenta firem připravují hlášení déle než tři dny.

Při sestavování kontrolních hlášení se firmy potýkají hlavně s problémy v oblasti vykazování jednotlivých údajů. Těmi nejčastějšími jsou vykazování záloh a vyúčtovacích faktur, evidenčních čísel daňových dokladů a dalších údajů o zákaznících. Na těchto problémech se shodla více než třetina dotazovaných společností. Čtyřicet jedna procent z dotázaných firem se s největšími problémy potýkalo na konci loňského a na počátku letošního roku, kdy společnosti musely přenastavit své účetní systémy pro účely nového reportingu. Kontrolní hlášení znamenalo pro všechny dotázané firmy vynaložení dodatečných nákladů. Pouze 17 procent respondentů uvedlo, že pro ně nebyly vstupní náklady významné, 21 procent společností muselo zaplatit do 10 000 korun, dalších 28 procent do 50 000 korun a 26 procent dokonce do 100 000 korun.

Daňová správa v polovině roku 2016 zmírnila přístup k udělování pokut za pozdní podání kontrolních hlášení a zavedla možnost zažádat si o jejich prominutí v několika vybraných případech. Téměř dvě třetiny z dotázaných firem uvedly, že vítají vstřícný postup finančních úřadů a zmírnění podmínek pro udělování sankcí za pozdní podání kontrolního hlášení.

„Z průzkumu vyplynulo, že téměř žádná z dotázaných firem nebyla pokutována za nepodání nebo pozdní podání kontrolního hlášení. Tato informace je pro nás velkým překvapením vzhledem k tomu, jak byly pokuty a jejich vymáhání daňovou správou prezentovány,“ uvedla Pavla Hadrabová, manažerka daňového oddělení Mazars. „Pokud již nějaká pokuta některé z firem udělena byla, její výše nepřesahovala 1 000 Kč,“ dodala Hadrabová.

Finanční správa letos podle informací ministerstva financí ke konci září přijala celkově 2,35 milionu kontrolních hlášení. Z toho po termínu přišlo finančním úřadům téměř 114 000 hlášení. Kontrolní hlášení bylo zavedeno od letošního roku jako opatření v boji proti daňovým únikům. Stát si novinku pochvaluje, podle odborníků pomohla k lepšímu výběru daní.

Firmy musejí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, je lhůta pro kontrolní hlášení stejná jako lhůta pro podání přiznání u DPH. Fyzické osoby mohou přiznání podávat měsíčně nebo čtvrtletně. Celkově se kontrolní hlášení týká zhruba 500 000 plátců DPH. V souvislosti s kontrolním hlášením přitom hrozí plátcům DPH řada pokut, a to nejen za jeho nepodání, ale i za byť jen jednodenní zpoždění. Nejnižší pokuta, 1 000 korun, za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu je plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad. Dále může daňová správa udělit plátci pokutu 10 000 korun, pokud podá hlášení v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval. Pokuta 30 000 korun hrozí plátcům, kteří nevyhověli výzvě úřadu na změnu, doplnění nebo potvrzení údajů v hlášení. Postih 50 000 korun hrozí firmě, která by kontrolní hlášení nepodala ani v náhradní lhůtě. Pokuty ve výši 10 000, 30 000 a 50 000 korun může finanční úřad na základě letní novely zákona o DPH prominout. Okruh situací, za kterých je pokuta promíjena, je ale velmi omezený.

Témata:  kontrolní hlášení DPH,  ekonomika