Čtvrtletní plátci DPH podávají poprvé kontrolní hlášení. Na co si dát pozor?

Fyzické osoby, které podávají daňové přiznání k DPH čtvrtletně, musejí do 25. dubna 2016 podat své první kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je nutné podat finančnímu úřadu elektronicky v předepsaném formátu a struktuře. Na co si dát pozor?

Ilustrační fotografie
reklama

Většina českých živnostníků je čtvrtletními plátci DPH. Proto budou teprve v dubnu poprvé podávat spolu s daňovým přiznáním k DPH i kontrolní hlášení. Splnění nové legislativní povinnosti je potřeba věnovat dostatečnou pozornost. Za neplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením totiž hrozí vysoké pokuty. Nejnižší tisícikorunová pokuta je udělena v případě, že se kontrolní hlášení podá sice opožděně, ale ještě před výzvou finančního úřadu. V ostatních případech jsou pokuty znatelně vyšší. Je-li kontrolní hlášení podáno až na základě výzvy finančního úřadu, dosahuje pokuta vyměřená finančním úřadem 10 000 Kč. Pokud není následné kontrolního hlášení podáno na základě výzvy finančního úřadu, dosahuje pokuta již 30 000 Kč a při nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě dokonce 50 000 Kč. Za závažné ztěžování a maření správy daní z důvodu neplnění zákonných povinností souvisejících s kontrolním hlášením (tedy například když plátce DPH dlouhodobě nepodává kontrolní hlášení, ačkoliv má tuto povinnost) může být udělena pokuta až do výše 500 000 Kč.

Jaké údaje se uvádějí v kontrolním hlášení?

V kontrolním hlášení se uvádějí podrobnější údaje než v samotném daňovém přiznání k DPH, kde jsou uvedeny pouze souhrnné částky. Kontrolní hlášení naproti tomu obsahuje údaje o každé transakci zvlášť. Součty oddílů kontrolního hlášení musejí odpovídat příslušným řádkům daňového přiznání k DPH. Důležitým kontrolním mechanismem je, že stejnou obchodní transakci uvádí odběratel i dodavatel. Podávání kontrolního hlášení má přispět ke snižování šedé ekonomiky a odhalování podezřelých obchodních transakcí. Žádné speciální údaje v něm však nebudou, vždy se uvádějí pouze základní údaje z faktur. „V případě podávání nulového daňového přiznání k DPH se kontrolní hlášení nepodává. Kontrolní hlášení zároveň nemají povinnost podávat identifikovatelné osoby,“ uvádí Pavla Hadrabová ze společnosti Mazars.

Nutností je elektronické podání

Kontrolní hlášení musí být podáno pouze elektronicky, a to buď prostřednictvím daňové schránky, nebo přes aplikaci EPO na portálu Finanční správy. Pro podání kontrolního hlášení není tedy nutné mít zřízenu datovou schránku. Ve formuláři kontrolního hlášení musí být vždy uvedeno ID datové schránky nebo e-mail podávající osoby. V části A kontrolního hlášení se uvádějí plnění, u  kterých je plátce povinen přiznat daň, a uskutečněná plnění v režimu přenesené daňové povinnosti. Část B pak obsahuje plnění, u nichž je uplatňován odpočet daně, a přijatá plnění v režimu přenesené daňové povinnosti. Například v oddílu A.4. kontrolního hlášení je nutné uvádět DIČ dodavatele, evidenční číslo daňového dokladu uvedené na dokladu, den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty, základ daně a výši daně.

Nesrovnalosti u stejné obchodní transakce

Stejnou obchodní transakci by měl uvést do kontrolního hlášení odběratel i dodavatel. V případě, že finanční úřad zjistí nesrovnalosti, obdrží oba od finančního úřadu výzvu, na základě které budou muset nesrovnalosti v zákonné pětidenní lhůtě odstranit. „Častou chybou, kterou plátci DPH v kontrolním hlášení dělají, je uvádění variabilního symbolu místo čísla daňového dokladu. Tato chyba pak generuje na straně dodavatele i odběratele výzvu ze strany finančního úřadu, proto doporučujeme správně nastavit účetní systém, aby byla do kontrolního hlášení propisována správná data,“ dodává Pavla Hadrabová ze společnosti Mazars.

Loading...

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky