Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kalousek kritizoval návrh státního rozpočtu. Sobotka se do něj pustil

Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Návrh státního rozpočtu na rok 2017 je podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska jeden z nejhorších a nejméně zodpovědných rozpočtů historie. Drsnou kritikou pobouřil Kalousek premiéra Sobotku, který pak na něm nenechal nit suchou.

Miroslav Kalousek dnes představil svou podrobnou analýzu návrhu státního rozpočtu na příští rok - a kritikou rozhodně nešetřil.

Podle něj výdaje státu neuvěřitelně rostou, a vláda se místo investic zaměřuje na nabírání státních zaměstnanců. Za poslední tři roky jich prý přibylo 30 tisíc. Kritizoval také velký objem neinvestičních dotací soukromým podnikatelům a velkou zátěž pro živnostníky.

Na co vláda podle něj naopak zapomíná - to jsou investice do vývoje, výzkumu a inovací. A proto prý TOP 09 Sněmovně doporučí, aby návrh rozpočtu vrátila k přepracování a snížila ho o polovinu - tedy na třicet miliard namísto plánovaných šedesáti.

Premiér Bohuslav Sobotka ale kritiku odmítá, naopak poukazuje na to, že když byl ministrem financí Miroslav Kalousek, bylo v Česku o 200 tisíc nezaměstnaných lidí víc. Konečná podoba návrhu rozpočtu se má prý doladit zítra.

Témata:  Miroslav Kalousek

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.