V Poslanecké sněmovně bylo pořádně rušno. Důchodci nemají peníze a vy je cpete upchlíkům

V Poslanecké sněmovně bylo při čtvrtečních interpelacích pořádně rušno. Kvůli migrantům se do premiéra Bohuslava Sobotky nejprve pustil komunistický poslanec Miroslav Grebeníček, poté si přisadil i předseda SPD Tomio Okamura.

Diskuse: 14

Ilustrační fotografie
reklama
Ve StarDance dotančil Dalibor Gondík! Je to pro mě výhra, řekl po vyřazení - anotační obrázek
Ve StarDance dotančil Dalibor Gondík! Je to pro mě výhra,…

"Zaznělo už mnohé. Třeba to, že chceme-li přežít a žít v mírovém, bezpečnějším světě, pak řešením není a nemůže být expanze Severoatlantické aliance, militarizace evropské a světové politiky a silové přetahování velmocí. A taky to, že svět i Evropa čelí hrozbám, u jejichž zrodu stála právě taková sobecká, agresivní, či nezodpovědná politika. Kritizoval jsem i servilní české vlády, které k růstu těchto hrozeb přispěly. A to především poklonkováním a podlézáním militantním vládám Spojených států amerických. Proto také tvrdím, že by to chtělo konečně narovnat páteř oficiální české politiky a přestat posluhovat různým planetárním magorům! Není totiž možné donekonečna otevírat vlastní dveře iracionalitě," pustil se do Sobotky Grebeníček.

"Mocenské elity supervelmoci, která zvítězila ve studené válce, vládnoucí vrstvy Spojených států amerických, pochopily zánik bipolarity jako uvolněný prostor pro vlastní politickou, ekonomickou a vojenskou expanzi. Ano, hrubým ekonomickým, politickým a když se to tržně vyplatí i vojenským násilím je mezinárodnímu společenství vnucován takzvaný euroatlantický systém jediných správných hodnot a pravidel. Výklad lidských práv a úlohu arbitra si monopolizovaly Spojené státy americké, které se o ně v minimální míře dělí s těmi, kdo jim jsou ochotni při údržbě tohoto panství pomáhat. Považuji tedy za nutné a pro mezinárodní společenství životně důležité, aby každý krok Severoatlantické aliance a Spojených států amerických na mezinárodní scéně byl objektivně analyzován a hlasitě pojmenován pravým jménem. Zejména tehdy, když jde podle mezinárodního práva o válečné zločiny, zločiny proti míru a zločiny proti lidskosti," pokračoval.

"Na tyto problémy dávají tu a tam odpověď někteří odvážní novináři, ale ne Sobotkova vládní koalice. Její tlachání o křížových válkách, o střetu kultur a civilizací, o permanentní militarizaci, je cestou do pekel. Buď přežijeme všichni společně a přežijeme v multikulturní společnosti na základě vzájemně výhodné ekonomické, politické a kulturní spolupráce při respektování svých odlišností, nebo se staneme zajatci a nakonec i obětí nekonečné konfrontace a eskalace násilí všech proti všem. Když německá kancléřka Angela Merkelová před rokem pozvala do Německa všechny uprchlíky přicházející do Evropy ze zemí rozvrácených válkami, okupacemi a podvratnou činností Spojených států a zemí Severoatlantické aliance, především v Afghánistánu, Iráku, Libyi a Sýrii, našlo to ohlas. Němci museli čelit milionové vlně migrantů volně procházející napříč Evropskou unií. A rychle zjistili, že ten příval nezvládají. Angele Merkelové ale trvalo celý rok než prozřela. V rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung si nyní sypala popel na hlavu. Konstatovala, že Německo v minulosti nechalo zahraniční státy Evropské unie, aby si s přicházejícími uprchlíky poradily sami, a přiznala, že "v Německu jsme tento problém příliš dlouho ignorovali a potlačovali jsme nutnost najít panevropské řešení". Dále pak připustila, že nepodporovala iniciativy k ochraně unijních hranic a kajícně dodala: "Tvrdili jsme, že si s problémem poradíme na našich letištích. To ale nefunguje." Pokud u Merkelové s rostoucími problémy Německa a celé Evropské unie došlo k určitému prozření a pokud začíná mluvit i o ochraně společných hranic Evropské unie, jde, troufám si tvrdit, o prozření jen částečné. V německé diplomacii i u řady dalších reprezentací členských zemí Evropské unie a bruselských špiček totiž nedochází k žádnému zásadnímu obratu. A mimořádnou dávkou pokrytectví Merkelová i další odpovědní dál odmítají vyvodit závěry z toho, co k mnohamilionovým vlnám uprchlictví vede," uvedl dále Grebeníček.

"Expanzivní politika a státně teroristické silové metody vlád Spojených států, ekonomické vydírání a drancování chudých zemí nadnárodními koncerny a spoluúčast nejen členů Severoatlantické aliance včetně Německa, ale i podíl Evropské unie na krytí a podpoře těchto metod jsou stále zamlčovanou a neřešenou příčinou. Zájem samotného Německa na expanzi Severoatlantické aliance na východ i na Balkán a do Asie stejně jako spoluúčast Německa na rabování chudých zemí Asie a Afriky bohužel pokračuje. Jako nanejvýš odpovědný hodnotím proto kritický postoj prezidenta republiky Miloše Zemana, který kancléřce Merkelové při její nedávné státní návštěvě v Praze na žádost o přerozdělování migrantů směřujících do Německa připomněl, že když je do Německa pozvala, není důvod, aby následky své neodpovědnosti přehazovala na Českou republiku a kohokoliv jiného. Jestliže ale Angelu Merkelovou odkázal do patřičných mezí prezident republiky, na stejně důsledné postoje českého předsedy vlády a ministra zahraničí jsem čekal marně. Od vlády ostatně je nutné požadovat mnohem víc než od prezidenta. Slepá a lokajská podpora expanzivní strategie Severoatlantické aliance a lokajské postoje české vlády, jejích jednotlivých ministrů vůči vládě Spojených států, ale i Bruselu, nás do budoucna zatahují do dalších ještě vážnějších problémů než je současná migrační krize. Ano, změna lokajského stylu a gumových páteří české zahraniční politiky je nezbytně nutná. S tím souvisí i výsledek britského referenda o odchodu z Evropské unie. Výsledek hlasování je totiž svou podstatou projevem dlouhodobě neřešené sociální a politické krize tohoto evropského uskupení. A řešení této krize by bylo naléhavé i v případě, že by se občané Spojeného království rozhodli pro setrvání v Evropské unii. Její kormidelníci by měli konečně pochopit, že neoliberální a asociální založení Evropské unie znamená permanentní ohrožení evropské integrace zevnitř, a že big byznys a aroganci unijních úředníků nelze mít za konečný cíl veškerého snažení. Premiér Sobotka v souvislosti s Británií mluví ovšem o údajném tamním chaosu a vleklé politické krizi. Dokonce prohlásil, že prý brexit poškodil evropskou a globální rovnováhu. Tedy něco, co v dnešním světě bohužel vůbec neexistuje. A nezklamal ani v tom, že se vůbec nezabývá příčinami toho, proč už Britové nechtějí být v Evropské unii. Chci věřit, že se o to dnes pokusí. A to nejenom směrem k Evropské unii, ale i k Severoatlantické alianci a migrační krizi," dokončil svůj proslov.

Nejsme na tom tak jako Rakousko, hájí se Sobotka

Podle Sobotky je rozdíl v politickém pohledu na zahraniční politiku České republiky. "Je zde rozdíl v pohledu na naše členství v Severoatlantické alianci, je zde rozdíl v našem pohledu na význam našeho členství v Evropské unii. A já myslím, že to je přirozená věc. Nelze přece očekávat, že poslanec za Komunistickou stranu Čech a Moravy bude mít na zahraniční politiku stejný názor jako vláda, která je tvořena sociální demokracií, ANO a KDU-ČSL. Je takové dobré si uvědomit, že i z té dikce a výroků pana poslance Grebeníčka je také zřejmé, že Komunistická strana Čech a Moravy není spokojena s tím, že Česká republika je členem Severoatlantické aliance. A má na jednotlivé kroky a politiku Aliance zcela odlišný názor než má vláda České republiky. Protože pan poslanec Grebeníček kritizoval NATO, jako by to byla nějaká organizace, která leží zcela mimo Českou republiku, mimo naši vůli, mimo naši schopnost podílet se na fungování této organizace. A velmi často takto je i třeba některými jinými politiky popisována Evropská unie," reagoval na Grebeníčka.

"Myslím, že především je potřeba si uvědomit, že pokud jsme členy Severoatlantické aliance a tato vláda se domnívá, že je to dobře, že jsme členy Severoatlantické aliance a že bychom se měli aktivně podílet na celém spektru činností NATO, tak máme vliv přirozeně na rozhodování uvnitř této organizace. Není to tak, že tady je NATO, tady je Česká republika a není žádná interakce. My jsme členy struktur NATO, podílíme se na formulování politické vůle v rámci této obranné organizace. V rámci této - zdůrazňuji - obranné aliance. Vstup České republiky do NATO výrazně zvýšil bezpečnostní záruky, které dnes Česká republika má a které jsou garantovány všemi ostatními členy této obranné aliance. Ale jak znovu zdůrazňuji, těžko se můžeme s panem poslancem Grebeníčkem shodnout v tom, jestli je dobře, že Česká republika je členem NATO. KSČM se dlouhodobě domnívá, že to dobře není. Já jako sociální demokrat dlouhodobě jsem přesvědčen o tom, že to pro bezpečnost našich občanů dobré je. A pokud se podíváme na to, jak se změnil svět, jak se situace zhoršuje, je potřeba také mluvit o tom, co se děje v celém okolí Evropy, protože není tady jenom válka v Sýrii, není tady jenom problém války v Iráku, není tady jenom islámský stát, není tady jenom rozpadlá Libye, ale je tady také konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, je tady také obsazený Krym, tzn. narušení územní integrity Ukrajiny. Prostě všechno tohle vytváří zhoršené mezinárodní bezpečnostní klima, které naše vláda poslední dva roky výrazně reflektuje. A mimo jiné ho také reflektujeme tím, že se výrazně zaměřujeme na posílení vlastních obranných schopností České republiky právě proto, abychom byli schopni plnit i závazky, které máme jako členská země Severoatlantické aliance. A já jsem rád, že jsme zvýšili obranný rozpočet, že to je naše vláda, která zvyšuje počty vojáků, a že nepochybně, až skončí mandát naší vlády, budeme na obranu naší země připraveni výrazně lépe, než jsme tomu byli např. před třemi nebo čtyřmi roky, kdy tady byly obrovské rozpočtové škrty, které se týkaly právě výdajů na obranu. Ale těžko se tady můžeme shodnout na tom, pokud jsou takto diametrálně odlišné názory, jestli máme být členy Severoatlantické aliance, nebo ne," dodal Sobotka.

"Je dobré si uvědomit, že motivů toho dlouhodobého napětí, které je v regionu Blízkého východu, je skutečně více. Je to otázka hranic tak, jak byly narýsovány v době, kdy tam rozhodovaly koloniální velmoci. Ty hranice byly velmi často narýsovány bez ohledu na etnické nebo náboženské složení jednotlivých zemí, které takto na základě dohod koloniálních velmocí vznikly. Jsou tady samozřejmě náboženské problémy uvnitř islámu. Není to zdaleka jenom problém konfliktu mezi islámem a dalšími náboženskými směry, ale jsou to také vážné etnické a náboženské konflikty uvnitř samotného muslimského světa, muslimského prostředí na Blízkém východě. Je to samozřejmě problém radikalismu islamistů, teroristů islámského státu. A já chci zdůraznit, že česká vláda si tady počíná odpovědně a že v rámci možností, které máme k dispozici, a v rámci rozumného racionálního přístupu se snažíme pomoci v boji s tím nejhorším projevem extremismu a terorismu, kterým nepochybně v tomto regionu je právě islámský stát. Takže tady jsme součástí široké mezinárodní koalice, kde je kolem 70 států, která se snaží koordinovat svůj postup a boj proti islámskému státu. A Česká republika k tomu výrazným způsobem přispívá. Nicméně chci zdůraznit, že respektujeme mezinárodní právo, respektujeme také suverenitu jednotlivých zemí. Pokud pomáháme, tak pomáháme ve spolupráci např. s iráckou vládou a podporujeme jednotky, které mají podporu i irácké vlády jako takové, ať už jsou to kurdské jednotky nebo jsou to přímo jednotky irácké vlády, pokud jde o boj s islámským státem," hájil se dále.

"Pan poslanec Grebeníček také ale zmiňoval situaci migrační krize, migrace v Evropě, brexitu. No, já myslím, že brexit je něco, co samozřejmě ovlivní evropské myšlení a evropskou debatu v příštích letech. To není něco, co bychom mohli odsunout stranou, jako že už je to hotová věc a že to nebude mít žádný vliv. Nepochybně brexit posílí význam Německa a Francie uvnitř Evropské unie, může to vést k oslabení transatlantické vazby, protože uvnitř Evropské unie Velká Británie byla silným stoupencem transatlantické vazby. A nepochybně na dlouhé debaty je diskuse o tom, proč se vlastně Britové v referendu rozhodli tak, jak se rozhodli. Pokud pominu tu silnou ostrovní tradici nezávislosti, která vždycky v tom britském myšlení a britské politice byla přítomna, tak já ve svých veřejných vystoupeních a v diskusi s našimi partnery, včetně diskuse, kterou jsem vedl s paní Merklovou nebo kterou vedu s našimi partnery ve V4, tzn. se Slováky, Maďary, Poláky, zdůrazňuji jeden aspekt, na který bychom neměli zapomínat, a to je otevření britského trhu práce. Protože Británie na rozdíl třeba od Německa nebo od Rakouska neměla přechodná období, kterými by postupně otevírala svůj trh práce, ale Británie patřila k zemím, které okamžitě otevřely svůj trh práce pro pracovníky z Východní Evropy, včetně lidí, kteří tam přišli třeba z České republiky nebo ze Slovenska. A to, že Británie otevřela svůj trh práce, samozřejmě tehdy vzbudilo velikou podporu ve Východní Evropě. Určitě i naše tehdejší vláda to velmi podporovala, logicky, vzbudilo to velký potlesk v Evropské komisi, protože to bylo vnímáno jako příklad vstřícného kroku po rozšíření Evropské unie. Nicméně samotní Britové na to po několika letech začali reagovat jinak. Protože když otevřete takto prudce trh práce, tak samozřejmě na to musíte připravit i infrastrukturu. A zdá se, že právě v tomto ohledu britská vláda zčásti zaspala, možná nedocenila všechny sociální a ekonomické dopady takto rychlého otevření britského trhu práce pro pracovníky z Východní Evropy. A pak se bohužel, zejména tedy Poláci, ale i Rumuni a Slováci a částečně i Češi stali argumentem stoupenců brexitu, kteří chtěli omezit migraci," vysvětlil Sobotka.

"A když se v Británii debatovalo o migraci, tak to nebyla taková ta migrace, o které diskutujeme my tady u nás - divoká nelegální migrace, která přichází zejména ze severní Afriky a z Blízkého východu. Ale pokud se v Británii před brexitem debatovalo o migraci, tak to byla diskuse o lidech ze střední a východní Evropy, tedy i od nás, kteří přišli do Velké Británie pracovat jako občané Evropské unie a mají, což je správně a v pořádku, stejná práva na britském pracovním trhu, jako občané britské unie. A tahle věc začala být ze strany euroskeptiků zpochybňována, začala být později zpochybňována i ze strany části Konzervativní strany a vytvořil se velmi silný argument, který pak ovlivňoval debatu před britským referendem. Takže já bych poprosil, abychom se vyvarovali zjednodušování důvodů, proč se těsná, ale přesto většina Britů rozhodla podpořit vystoupení z Evropské unie. Byla jich celá řada a rozhodně nelze opominout situaci na britském trhu práce v oblasti migrace v rámci Evropské unie. Zdůrazňuji - v rámci Evropské unie. Další poznámka se týká našeho postoje k migrační krizi. Pan poslanec Grebeníček tady dramaticky vylíčil návštěvu německé kancléřky Merklové v České republice s tím, že se jí údajně v oblasti postoje k migraci dostalo jiných stanovisek na Hradě a jiných stanovisek na Úřadu vlády. Jednoznačně mohu říci, že paní Merklová rozhodně nemusela jezdit do České republiky, aby se dozvěděla stanovisko české vlády k migrační krizi. Já jsem rok zastupoval Maďarsko, Polsko a Slovensko v rámci V4 na všech jednáních Evropské rady a jasně jsem tlumočil postoje, které V4 od začátku měla k migrační krizi. A to byly postoje jiné, než mělo Německo. Byly to svého času i postoje jiné, než mělo Rakousko nebo třeba některé další členské státy Evropské unie. A čas ukázal, že ty postoje zemí jako Německo, Francie nebo třeba Belgie se postupně začaly přibližovat postojům České republiky. Já myslím, že úplně nejlépe to můžeme demonstrovat na Rakousku, kdy Rakousko nejprve kritizovalo technická opatření na hranicích, kritizovalo uzavírání hranic a nakonec jeho postoj se vyvinul v to, že i Rakušané, stejně jako Češi nebo jako Slováci nebo jako Maďaři, poslali své policisty do Makedonie, aby pomohli uzavřít makedonsko-řecké hranice proti nelegální migraci, která přicházela z Turecka přes řecké území. Takže není to tak, že by se měnil postoj české vlády nebo V4, ale pod tlakem reality se mění postoj velké části těch starších členských zemí Evropské unie, protože si začínají uvědomovat, že problém migrace nelze řešit na úkor sociálních standardů a na úkor bezpečnosti občanů v zemích Evropské unie, ale je potřeba hledat takové řešení, abychom lidem pomohli, ale současně neohrozili vlastní bezpečnost a fungování našich zemí," podotkl.

Později dodal, že Česká republika je naštěstí v jiné situaci, než třeba Rakousko nebo Německo, kde jsou jejich instituce dramatickým způsobem přetíženy pokud jde o celkové množství žadatelů o azyl, nebo žadatelů o mezinárodní ochranu. "Naše situace je jiná. My jsme se snažili důsledně aplikovat pravidla Schengenu. To znamená pravidla z Dublinu a další, která přesně definovala, jakým způsobem nakládat s uprchlíky, s nelegálními migranty. A my se snažíme, abychom skutečně tato pravidla drželi. A domnívám se, že kapacity, které dneska má Ministerstvo vnitra k dispozici vzhledem k tomu, jak velké množství žadatelů o azyl tady zhruba ročně máme, by měly umožňovat vyřízení v reálném čase v těch lhůtách, které jsem uváděl. To znamená, neměly by tam být žádné nepřiměřené průtahy. Jenom řádově. Ten počet žadatelů o azyl se pohybuje zhruba někde kolem 700, 800 ročně. V některých letech překročí tisíc. Čili nejsou to tak dramatická čísla, jaká známe ze zemí jako je Německo, nebo Rakousko. A doufejme, že i v budoucnu budeme mít tuto situaci pod kontrolou," obhajoval se Sobotka.

Po Grebeníčkovi nastoupil Okamura

K migrantům se ale později vrátil i Omakura. "Vážený pane premiére, vy a vaše vláda jste odmítli tento týden ve Sněmovně návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jednat o zbavení občanství a zákazu vstupu do České republiky pro teroristy, pro ty, kdo bojovali v řadách Islámského státu a další extrémně nebezpečné osoby. Přitom už od loňského roku prosakují zprávy o českých občanech, kteří bojují v řadách Islámského státu. Navrhujeme v našem hnutí SPD změnu Ústavy a souvisejících zákonů v tomto smyslu. Je třeba nejen úprava čl. 12 Ústavy, kde je potřeba v souvislosti s terorismem, vlastizradou či spoluprací s nepřítelem vypustit větu "Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství." Ale je také potřeba úprava trestního zákona, který by měl za vlastizradu, terorismus a spolupráci s nepřítelem stanovit trest zbavení českého občanství s doživotním zákazem vstupu na území České republiky. Jak vaše vláda hodlá chránit české občany před muslimskými teroristy, když odmítáte možnost odebírání občanství? Podobnou praxi přitom již prosazují ve Francii či v Holandsku. Z praxe víme, že za většinou teroru v Evropě byli navrátilí veteráni džihádu, kteří pak pokračovali v boji ve své hostitelské anebo mateřské zemi v Evropě. A samozřejmě ještě infikovali extrémismem další lidi, ať už na svobodě, nebo ve vězení. Proč zavíráte oči před tímto reálným problémem? Bezesporu máte přesnější zprávy o muslimech s českým občanstvím, kteří bojují v řadách islamistů. Hodláte je vítat v naší republice tak jako ostatní islamisty?" zeptal se.

"A jenom k tomu dodávám, že mi připadá jednání vlády resp. po třech letech ve Sněmovně jsem již plně o tom přesvědčen, že místo, abyste řešili věci vždycky v předstihu než ten problém přijde, tak vždycky všechno řešíte až pozdě, když vám to nakáže Evropská unie anebo když ten problém už tady reálně je, stojí nás to obrovské peníze. Ostatně jste mi sám potvrdil ve své odpovědi na interpelaci před půl rokem, že jste již vyčlenili několik miliard korun jenom na přijímání a vůbec práci se stávajícími migranty do České republiky. A ty mohly být použity třeba na naše důchodce," dodal.

Sobotkova reakce na sebe nenechala dlouho čekat: "Především chci odmítnout myšlenku resp. informace, které se objevily v médiích, o tom, že když soutěžíme finanční prostředky na pomoc azylantům, že se připravujeme na nějaký příliv uprchlíků do České republiky. Tady se jednalo o zajištění integrace pro zhruba 6 000 cizinců na několik let. A jenom připomínám, že ročně dostávají azyl nebo mezinárodní ochranu něco mezi 700, 1 000 lidí, pravidelně v České republice. To není žádný nový jev. Takže když si to přepočteme, tak se v zásadě jedná o zajištění integrace pro lidi, kteří standardně každý rok dostávají v České republice azyl. Možná to pro vás bude překvapení, ale nejvíce azylantů do České republiky stále přichází z Ukrajiny. Na druhém místě jsou azylanti z Ruska, pak se pohybují azylanti např. z Kuby. Objevují se žádosti o azyl z Číny, jsou také azylanti z Iráku nebo ze Sýrie. Ale ti se pohybují až na dalších místech z hlediska tabulky. Takže skutečně největší počet lidí, které budeme integrovat v příštích letech, tak budou pravděpodobně i nadále lidé, kteří získali azyl a přišli z Ukrajiny nebo přišli z Ruska nebo přišli z Kuby. Já tady nevidím nějaký bezpečnostní problém pokud jde o integraci těchto lidí v naší zemi," uvedl.

"Takže rozhodně chci odmítnout šíření fám o tom, že vynakládáme miliardy na velký příliv uprchlíků do České republiky. Standardně se staráme o standardní azylanty, kteří každý rok do České republiky přicházejí. A nevšiml jsem si, že by pan poslanec Okamura nebo kdokoli jiný před pěti, šesti nebo deseti lety zpochybňoval, že tady každý rok dáváme 700, 800 azylů nebo mezinárodních ochran v České republice. Druhá poznámka, opět, prosím, aby zpráva Bezpečnostní informační služby nebyla dezinterpretována. Pokud zpráva BIS, která byla zveřejněna, hovoří o tom, že některé osoby odešly z České republiky do Sýrie pravděpodobně bojovat v řadách Islámského státu, tak se nejedná o občany České republiky. Nevím o žádném občanovi České republiky, který by bojoval v řadách Islámského státu. Ty informace se vesměs týkaly osob, které pobývaly na území České republiky a odešly z území České republiky. To neznamená, že to byli občané České republiky. Na území České republiky mohou přece pobývat i lidé, kteří nejsou občany České republiky. Samozřejmě mají třeba povolený pobyt v rámci vízového režimu. Takže nevím o žádném občanovi České republiky, který by bojoval v řadách IS. Bezpečnostní informací služba má podle své zprávy informace o občanech, kteří pobývali na území České republiky a zřejmě odešli do Sýrie bojovat do řad IS. Je to několik osob a určitě platí pro futuro, že jedním z důležitých cílů naší bezpečnostní politiky je mít kontrolu nad pohybem osob, které by se eventuálně chtěly vracet o Evropy, je podezření, že bojovaly v řadách IS. Tady musí být jasná kontrola vlády nad pohybem těchto osob a budeme na tom intenzivně spolupracovat s našimi německými, francouzskými, rakouskými, slovenskými a dalšími partnery tak, abychom lidem v České republice zajistili maximální bezpečnost," dodal.

Sloo si ale vzal opět Okamura, který spustil: "Pane premiére, děkuji za "skvělou odpověď". Tak teď jste ukázal priority vaší vlády. Radši dáte půl miliardy korun na 6 000 migrantů místo toho, abyste integroval do normální slušné společnosti dva miliony našich seniorů, kteří těžko přežívají. Milion zdravotně postižených lidí, kteří mají nízké příjmy. Radši to dáte na integraci cizinců! Přesně jste teď řekl vaše priority. A v tom nevidíte problém. Stejně tak říkáte, že nechcete omezovat občanské svobody. Vždyť jenom letos jste tady navrhli omezení držení zbraní, legálního držení zbraní. Já jsem hlasoval proti. Vždyť před nedávnem jste tady navrhl zpřísnění shromažďovacího zákona. Vždyť vy děláte přesný opak a teď přímo lžete televizním divákům České televize! Vždyť to je úplně neuvěřitelné. Dále, vy jste vůbec neodpověděl na otázku, jestli zbavování občanství teroristům považujete za omezení svobody, to je divné. A že prý nevíte, že by se tady nacházeli. No to nevěděli ani přeci v západní Evropě, dokud neudělali teroristický útok! Takže to je úplně šílené! Skutečně, vaše vláda řeší problémy až když nastanou, když je pozdě, když už to stojí peníze a životy. (Upozornění na čas.) Děkuju za vaši odpověď, protože to je opravdu úplně flagrantní přiznání politiky," uvedl.

"Já mám skoro pocit z vystoupení pana poslance Okamury, že ho mrzí, že jsme šestá nejbezpečnější země na světě. Pane poslanče, je to tak! Možná vás to štve, možná byste si přál jiný výsledek, ale podle mezinárodního srovnání Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě! Zůstane to tak, pane poslanče Okamuro, prostřednictvím paní předsedající. Budeme chtít zůstat šestou nejbezpečnější zemí na světě. Chováme se podle toho. Jak naše bezpečnostní, tak naše azylová politika, naše migrační politika je nastavena tak, abychom zůstali bezpečnou zemí a garantovali to občanům," reagoval Sobotka.

Diskuze: V Poslanecké sněmovně bylo pořádně rušno. Důchodci nemají peníze a vy je cpete upchlíkům

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 14, poslední 30.11.-0001 00:00 Vložte komentář

Zobrazeno posledních 14 komentářů. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Zobrazit: mobil | klasicky