Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vězni budou mít nové zaměstnání. Do kontaktu s nimi můžeme přijít všichni

Věznice, ilustrační fotografie
Věznice, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Konec lepení pytlíků, hurá k telefonu. Věznice ve Vinařicích povolí některým z vězňů práci v call centru. Několik desítek lidí tak bude nově nabízet služby společnosti T-Mobile a dalších firem.

Na novou metodu upozornil server aktualne.cz s tím, že jak ministerstvo, tak i vězeňská služba si pochvalují, že vězni si budou díky zaměstnání vydělávat na svůj pobyt za mřížemi. 

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) podle serveru otevření telefonního centra vítá proto, že vězni si navyknou na práci. To jim pak pomáhá znovu se po odpykání trestu začlenit do společnosti. 

"Mojí snahou proto je, aby pracovali všichni odsouzení, kteří pracovat mohou. Projekt tohoto call centra je dalším krokem, který nám pomůže se k tomuto cíli přiblížit," uvedl ministr.

Projekt připravila Vězeňská služba ČR spolu s ministerstvem spravedlnosti a firmou A-Giga. Call centrum přitom dodržuje veškerá pravidla daná zákonem o ochraně osobních údajů. 

Do call centra se však nedostane každý. Server upozorňuje, že než dostanou trestanci práci, musí projít složitým výběrovým řízením. Jedním z kritérií bude i chuť do práce. 

Témata:  věznice práce

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.