Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodci ušetří? Stát chystá změnu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ekonomická situace seniorů v Česku je dlouhodobě bezútěšná, nyní by se však mohlo začít blýskat na lepší časy. Senioři by totiž mohli výrazně ušetřit na lécích.

Léky pro seniory by mohly být levnější, plánuje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Podle České televize chce návrh na snížení tzv. ochranného limitu představit zřejmě na podzim.

Podle plánu ministerstva zdravotnictví by senioři nad 70 let za předepsané léky platit maximálně tisíc korun za rok, u lidí mezi 65 a 69 by byl strop dva tisíce. Celkové náklady ministerstvo odhaduje na zhruba 300 milionů.

Resort také uvažuje o snížení limitu pro lidi mladší 18 let. "V tento okamžik si myslím, že jsou ještě více než senioři ohroženy právě rodiny s dětmi, kde mají děti nějaké chronické onemocnění," uvítal návrh místopředseda lidovců Marian Jurečka.

Podle hnutí ANO jde ale pouze o předvolební kalkul. Návrh se nelíbí ministrovi financí, který tvrdí, že v Česku je problém hlavně s plýtváním léků a jejich kontrolou. "Můžeme o tom diskutovat, ale na první pohled je to jeden z návrhů, který má získat sociální demokracii voliče," uvedl podle ČT Andrej Babiš.

Česká televize také uvádí, že pokud by návrh prošel a senioři by tak měli šanci na lécích ušetřit, nebylo by to zřejmě dříve než v roce 2018.

Témata:  léky důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.