Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropský průmysl: Jeden krok vpřed a hned zase zpátky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropský průmysl letos rozhodně optimismus trhům nedodává. Dubnový výsledek sice mírně potěšil, květnový zase zklamal. Produkce se tentokrát oproti předchozímu měsíci snížila v eurozóně o 1,2 %, meziročně se její růst propadl na pouhé půl procenta. Výsledky za celou EU jsou sice o něco lepší, nicméně rozhodně nenaznačují žádnou silnou konjunkturu, která by se mohla opírat o toto pro většinu západní Evropy významné odvětví.

Slabá čísla v eurozóně přicházejí především z energetiky a z výroby zboží dlouhodobé spotřeby. Při pohledu na výkon průmyslu v jednotlivých zemích zaráží především Německo, kde výroba ve srovnání s loňským rokem propadla o tři desetiny procenta. Samotný pokles není až tak silný, ale rozhodně není dobrou zprávou vzhledem k nejistotám přicházejícím s Brexitem. Blednou i výsledky z dalších velkých ekonomik EU, tedy z Itálie, kde se vrací průmysl k poklesu, a z Francie, kde slábne dosavadní křehký růst tohoto odvětví.

Na posledních datech z evropského průmyslu lze stěží najít něco pozitivního. Ukazuje se, že oživení ekonomik zemí eurozóny je stále ještě křehké – a to navzdory politice masivního pumpování nových eur do starých dluhopisů. Peněz je dost, avšak poptávka zůstává stále nejistá. V tomto kontextu vyniká snad jen automobilový průmysl, kterému se díky boomu poptávky stále daří, i když aktuálně téměř všude s výjimkou Německa. Zdá se, že dieselgate stále ještě doznívá a je to ostatně vidět i na klesajícím podílu největší evropské automobilky na trhu.

Trend průmyslu v zemích západní Evropy nedává důvod k velkému optimismu ohledně dalšího růstu evropské ekonomiky. Dokud nedojde ke skutečně viditelnému oživení investiční aktivity a ke stabilizaci v odvětví energetiky – deformované zelenými zásahy, bude muset spoléhat především na auta. A jak se každý měsíc prodeje aut přibližují historickému maximu dosaženému v roce 2008, nezbývá než přemýšlet, zda tento auto-moto-boom se už pomalu neblíží ke svému konci. Informuje Petr Dufek, Finanční trhy, Československá obchodní banka, a. s.

Témata:  průmysl

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.