Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Učitelé už nemusí na úřad práce, zkrácené smlouvy jsou nezákonné

Škola, ilustrační fotografie
Škola, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Letos poprvé se učitelé nemusí o prázdninách hlásit na úřadech práce. Začala totiž platit novela zákona, která zakazuje pracovní smlouvy na 10 měsíců. Kvůli těm si někteří pedagogové na léto museli hledat náhradní zaměstnání.

Změna se týká téměř 4000 kantorů. Ti všichni by už tyto prázdniny měli dostávat klasický plat. Roky předtím si kvůli desetiměsíčním smlouvám museli najít v červenci a srpnu jiný zdroj příjmů.

Navíc měli problémy například se získáním hypoték. Také se jim o dva měsíce každý rok prodloužila doba pro odchod do důchodu.To je teď nezákonné.

Nově je minimální doba smluv na dobu určitou pro pedagogy 12 měsíců, i když někteří politici tvrdili, že zkrácené smlouvy má jen minimum učitelů. Přesto pro zákon hlasovali i opoziční poslanci.

Podle ministerstva školství byla praxe, kdy ředitelé na prázdniny učitele propustili a v září je znovu nabrali, nemorální a neuctivá. Navíc stát na téměř čtyři tisíce kantorů platil rovnou dvakrát, posílal peníze na 12 měsíců výplat a ještě během léta vyplácel dávky prostřednictvím Úřadů práce.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.