Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Učitelé už nemusí na úřad práce, zkrácené smlouvy jsou nezákonné

Škola, ilustrační fotografie
Škola, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Letos poprvé se učitelé nemusí o prázdninách hlásit na úřadech práce. Začala totiž platit novela zákona, která zakazuje pracovní smlouvy na 10 měsíců. Kvůli těm si někteří pedagogové na léto museli hledat náhradní zaměstnání.

Změna se týká téměř 4000 kantorů. Ti všichni by už tyto prázdniny měli dostávat klasický plat. Roky předtím si kvůli desetiměsíčním smlouvám museli najít v červenci a srpnu jiný zdroj příjmů.

Navíc měli problémy například se získáním hypoték. Také se jim o dva měsíce každý rok prodloužila doba pro odchod do důchodu.To je teď nezákonné.

Nově je minimální doba smluv na dobu určitou pro pedagogy 12 měsíců, i když někteří politici tvrdili, že zkrácené smlouvy má jen minimum učitelů. Přesto pro zákon hlasovali i opoziční poslanci.

Podle ministerstva školství byla praxe, kdy ředitelé na prázdniny učitele propustili a v září je znovu nabrali, nemorální a neuctivá. Navíc stát na téměř čtyři tisíce kantorů platil rovnou dvakrát, posílal peníze na 12 měsíců výplat a ještě během léta vyplácel dávky prostřednictvím Úřadů práce.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.