Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ústavní soud: Práce soudců musí mít jasná pravidla

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ústavní soud vydal přelomové rozhodnutí, které se týká práva obžalovaných na zákonného soudce. Právě toho se v posledních měsících dovolává řada aktérů známých kauz.

Především předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nebo Shahram Zadeh, propuštěný z vazby na rekordní kauci 150 milionů korun. Ústavní soud sice neřešil přímo jejich případy, ale svým rozhodnutím je může ovlivnit.Alena Vitásková a Shahram Zadeh obviňují už několik měsíců Krajský soud v Brně, že v jejich případech, kde jim hrozí mnohaleté vězení, postupuje nezákonně. Především proto, že jim soudce přidělil netransparentním způsobem.

Přesně na to samé si u Ústavního soudu stěžoval muž, který prohrál svůj spor u Krajského soudu v Ostravě. Ústavní soud nejen že mu dal za pravdu, ale v tomto osmnáctistránkovém rozhodnutí popsal také obecná pravidla, jak mají být soudcům kauzy přidělovány.

"Rozvrh práce musí obsahovat transparentní předem stanovená obecná pravidla pro určení konkrétního soudce nebo soudců v senátu, kteří ve věci budou rozhodovat," píše se mimo jiné v rozhodnutí Ústavního soudu.

Brněnský soud se kritice brání a označuje ji za cílenou kampaň. Kauzy prý přiděloval bývalý místopředseda krajského soudu podle své úvahy. A také to kritizuje Ústavní soud.

"Rozvrh práce tudíž nemůže rozhodnutí o přidělení či přerozdělení věci přenechat na soudním funkcionáři, neboť takové uspořádání ohrožuje nezávislost soudců a důvěru veřejnosti v soudní moc," mají jasno ústavní soudci.

Pokud by se chyby potvrdily i v dalších případech, mohlo by to ovlivnit projednávání až stovek soudních kauz.

Témata:  soudy

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.