Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Brexit žene zlato vzhůru. Na akciových trzích a v obchodování měn lze očekávat výrazné turbulence

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Od chvíle, kdy začalo být jasné, že se Britové přiklonili v referendu k odchodu z Evropské unie, si zlato začalo připisovat první zisky. V pátek ráno rostla jeho cena o více jak 5 procent.

Občané Spojeného království nevídaně zaskočili finanční trhy, které se v posledním týdnu uklidňovaly úměrně tomu, jak stále více investorů spoléhalo na to, že v referendu zvítězí stoupenci setrvání v EU. Najednou se ukázalo, že všechno bude jinak.

V následujících dnech proto lze očekávat na akciových trzích a v obchodování měn výrazné turbulence. Už teď libra zažívá nebývalý pokles. Investoři se pravděpodobně budou snažit své prostředky směřovat právě do bezpečných útočišť, jako jsou švýcarský frank, japonský jen, německé státní dluhopisy nebo právě cenné kovy.

„Zvýšená poptávka po zlatě může v následujících týdnech vyhnat cenu žlutého kovu k hranici 1 400 dolarů za trojskou unci, a navázat tak na předchozí červnový růst, kdy se zlato prodávalo nejvýše za poslední dva roky,“ uvedl Aleš Brix, člen představenstva a obchodní ředitel České mincovny.

Růst by mohl nicméně oslabit americký dolar, který bude v reakci na brexit posilovat.

 

Témata:  Brexit,  zlato,  ekonomika

Aktuálně se děje

26. října 2026 10:37

Střídání času mělo šetřit elektřinu. Dnes může přinášet víc nákladů než úspor

Češi si v noci ze soboty na neděli opět posunou hodinky. Tentokrát o hodinu zpět, takže si přispí. Na jaře jim ji však stát zase vezme. Tento rituál se opakuje desítky let, přestože ekonomické důvody pro jeho zachování výrazně zeslábly. Co kdysi mělo šetřit energií, dnes může ekonomiku stát více, než jí přináší. Existuje přinejmenším deset ekonomických argumentů, proč střídání času ukončit.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Aleš Juchelka (ANO)

Stát přidá firmám na zaměstnance se zdravotním postižením. Podpora vzroste o desítky tisíc

Zaměstnavatelé, kteří vytvářejí pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením, získají od státu vyšší podporu. Maximální roční příspěvek na provozní náklady se zvýší ze 48 na 90 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Růst čeká také mzdový příspěvek, který se od ledna 2027 zvýší o 2500 korun měsíčně. Novela zákona o zaměstnanosti zároveň slibuje méně administrativy a pružnější pravidla pro vytváření pracovních míst.