Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Možný Brexit tlačí libru dolů a působí značné výkyvy devizového trhu

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Probíhající debata o Brexitu má podle odborníků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, na trh již velký dopad. Dochází k poklesu hodnoty libry, snižují se výnosy z prvotřídních obligací a klesají více cyklicky zaměřené a ekonomicky citlivější sektory. Značné výkyvy čekají i devizové trhy. Důsledkem Brexitu by bylo zpomalení vývoje investic a obchodu v reakci na politická vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií a zemi by zřejmě čekalo další referendum o nezávislosti Skotska.

I když podle průzkumů veřejného mínění je pravděpodobnější varianta, že se voliči rozhodnou pro setrvání Británie v Evropské unii, debata o Brexitu má na trh již velký dopad, což se projevilo zejména na kurzu libry. „Pokud vláda referendum vyhraje, dojde k oslabení prvotřídních obligací ve prospěch rizikových aktiv, zejména bank, a následně by mělo dojít k posílení libry. V případě, že by došlo k Brexitu, očekáváme naopak posílení trhu s prvotřídními obligacemi,“ domnívá se Adam Lessing, ředitel Fidelity International v Rakousku a pro východní Evropu. Podle Lessinga by Brexit pravděpodobně znamenal další tlak na libru s ohledem na fiskální deficit a deficit běžného účtu a také by pravděpodobně vedl k oslabení důvěry zahraničí v britskou ekonomiku. V důsledku toho by se prvotřídní obligace ocitly pod tlakem.

Podle Fidelity International značné výkyvy čekají devizové trhy. „Kurz libry vůči americkému dolaru klesl na nejnižší úroveň od finanční krize, a pokud k Brexitu opravdu dojde, můžeme s poměrně vysokou pravděpodobností očekávat, že kurz GBP/USD překročí hranici 1,40 USD, která nebyla překročena již více než 30 let. To by zvýšilo atraktivitu firem, které mají příjmy v jiných měnách než v librách,“ doplňuje Lessing.

Brexit by vzhledem ke zvýšené politické a ekonomické nejistotě přispěl k oslabení podnikových investic. Slabší domácí poptávka ve spojení s nižším směnným kurzem libry by však podle Lessinga znamenala zlepšení čistých vývozů a částečně by vymazala pokles investic. „Rizika vidíme v cenných papírech krytých obchodními hypotékami, jelikož případné rozhodnutí voličů pro Brexit může vést k oslabení londýnského trhu s kancelářskými prostorami,“ komentuje Lessing. Co se týče úvěrů, jsou britské banky pod tlakem již nyní a úvěry v librách v poslední době zaostaly za americkým dolarem a za evropskými trhy. „Očekáváme, že pokud se Britové rozhodnou pro odchod z EU, budou to právě banky, které budou čelit největšímu tlaku v důsledku pomalejšího hospodářského růstu, což povede k vyššímu oslabení a vyšším rezervám na ztráty vzhledem k růstu nezaměstnanosti a poklesu cen bytů a domů,“ dodává Adam Lessing z Fidelity International.

Témata:  Velká Británie EU Brexit

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.