Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České školní jídelny jsou světovým unikátem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Systém školního stravování funguje v České republice již přes 50 let. Aktuálně se ve zhruba 8 tisících jídelnách stravuje přes 123 tisíc dětí. České školní jídelny jsou světovým unikátem, nabízí totiž vysokou kvalitu jídel za velice nízké ceny, díky kterým jsou obědy dostupné pro všechny. Za největší nedostatky experti považují nízké finanční ohodnocení personálu, jejich nedostatečnou edukaci a špatné stravovací návyky dětí.

Odborní se shodují, že český systém školního stravování je v porovnání s jinými zeměmi na vysoké úrovni. Jeho největší předností je cenová dostupnost podávaných obědů, které v průměru stojí 20 až 30 korun. Díky tomu se využitelnost jídelen pohybuje na hranici 80 %. Školní stravovací zařízení se trvale zlepšují i v kvalitě a pestrosti nabízených obědů. „Obecně lze shrnout, že jídelny zvládají lépe připravit klasické a masité pokrmy. Moderní a bezmasá jídla jsou však pro ně náročnější na přípravu. I v této oblasti se však stav zlepšuje díky podpoře odborných materiálů a projektů ze Státního zdravotního ústavu a ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Karel Jahoda, výkonný ředitel Asociace školních jídelen České republiky s tím, že se na školní jídelníčky mnohdy dostávají i potraviny, které běžně nelze zakoupit v obchodech.

Podávaná jídla v tuzemských jídelnách ve velké míře splňují i výživové normy, které jsou dány spotřebním košem. Data České školní inspekce ukazují, že u téměř všech druhů potravin je limit dodržen alespoň z 80 %. Nejlepší stav je v nabídce masa, cukrů a zeleniny, kde je limit spotřebního koše dodržen z 95 %. Nejnižší plnění na strávníka se pak projevilo v komoditách mléko, luštěniny, ovoce a ryby. „Luštěniny a ryby nejsou děti zvyklé konzumovat z domova, a proto i jídelny zařazují tyto jídla na jídelníčky méně často. Z tohoto důvodu je potřeba informovat i rodiče, aby se děti naučily jíst všechna jídla,“ vysvětlil důvod nenaplnění limitů některých druhů potravin Pavel Ludvík z informačního portálu o hromadném stravování Jídelny.cz.

Kvalita školního stravování je ovlivněna nejen četností jednotlivých druhů potravin, ale také jejich stupněm prvotního zpracování a původem. „Na výkon dětí ve škole má pozitivní vliv i vyvážená strava složená z průmyslově nezpracovaných potravin. Z tohoto důvodu až čtvrtina škol využívá čerstvé regionální potraviny a více než polovina potraviny s nízkým stupněm zpracování,“ sdělil Jan Petr ze společnosti Vitalvibe, která v tuzemsku nabízí široký výběr zdravých doplňků stravy. „Čerstvé nebo pouze lehce zpracované potraviny jsou pro děti ve vývinu velice důležité, zachovávají si totiž vysoké množství živin,“ doplnil Petr.

Přestože se systém školního stravování trvale zlepšuje, stále trpí určitými nedostatky. Podle odborníků se projevují především v nízkém platovém ohodnocení zaměstnanců jídelen a opomíjení edukace personálu i rodičů. Experti navíc kritizují i stravovací návyky dětí a obecně jejich přístup k jídlu. „Obrovským problémem je pak i množství jídla, které děti vracejí, aniž by se jej dotkly. Důvodem přitom není chuť nebo vzhled jídla. Tím, že jsou děti obklopeny dostatkem všeho, jídla si mnohdy neváží a nedokáží tak ocenit práci lidí, kteří jim každý den jídlo připravují,“ uzavřel Karel Jahoda.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.