Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Realitní skupina CPI připravuje vydání dluhopisů za 300 milionů eur

Realitní skupina CPI připravuje vydání dluhopisů za 300 milionů eur

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Investorská a developerská skupina CPI připravuje na příští rok vydání dluhopisů, jejichž celková nominální výše by se měla pohybovat mezi 250 až 300 miliony eur (6,19 až 7,43 miliardy korun). V úterý o tom informovala mluvčí skupiny Michaela Winklerová.

"CPI Group se v posledních dvou letech zabydlela na špičce žebříčku investorů do realit. Dlouhodobě konzervativní politika přinesla firmě ovoce v době hospodářské recese a napomohla rozmachu nejen jejího realitního portfolia, ale také skupině samotné. CPI Group v letošním roce očekává zvýšení hodnoty majetku na 55 miliard korun i opětovný nárůst zisku," poznamenala Winklerová.

Vydání dluhopisů je tak podle generálního ředitele CPI Group Zdeňka Havelky logickým krokem. "Předpokládáme velmi pozitivní výsledky hospodaření za rok 2011. Dluhopisový program pro nás představuje nástroj, jak získat další finanční prostředky pro naše záměry, za ně nabídnout investorům jistý výnos a zároveň si zachovat jednu z největších výhod, kterou CPI Group vždy vynikala – rychlost a flexibilitu v rozhodování," přiblížil svou představu Havelka.

Na podporu tohoto záměru došlo v průběhu uplynulých měsíců také k posílení managementu skupiny. "Organizační strukturu složenou z ředitele developmentu, asset managementu a property managementu nově doplnil ředitel akvizic, interního auditu a provozní ředitel, který zodpovídá za finanční a ekonomické oddělení, IT, personalistiku a marketing," popsal novou strukturu CPI Group Havelka. "S rozšiřujícím se skladbou nemovitostí vzrostl i počet lidí v jednotlivých týmech, odpovědných za obchodní, technické a právní záležitosti spojené se správou majetku. Chceme nájemcům poskytnout kompletní servis zabezpečující jejich potřeby," dodal Havelka.

Změny ve skupině doprovází také vznik oddělení interního auditu a zavádění nových informačních systémů, které by měly zajistit hladké sdílení všech informací, rychlou reakci a efektivitu všech činností.

Dluhopisy budou mít formu veřejných korporátních a projektových bondů a s jejich prodejem počítá CPI Group už v první polovině příštího roku. Investoři se tak mohou rozhodnout, zda své prostředky spojí přímo s realitní skupinou nebo naopak s konkrétním projektem. "Distribuci zatím stále zvažujeme. Nebráníme se ale ani klasickému retailovému prodeji," doplnil Havelka.

"Jsme v zásadě konzervativní firma, nikdy jsme nešli do rizikových či spekulativních obchodů. Jsem přesvědčen, že léty prověřený konzervativní přístup, výborná znalost domácího realitního trhu a legislativního prostředí jsou zárukou úspěšné emise dluhopisů," míní Havelka.

CPI Group se na českém a slovenském realitním trhu pohybuje od roku 1991 a patří mezi přední domácí investory a developery. Své investiční aktivity rozvíjí skupina v oblasti rezidenčních nemovitostí, kancelářských objektů, obchodních areálů, hotelů a logistických center. CPI Group je dnes s 12 600 byty druhým největším poskytovatelem nájemního bydlení v ČR. Skupina dále vlastní a spravuje stovky tisíc metrů čtverečních obchodních ploch, přes 180 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, 17 hotelů se 7 500 lůžky a více než 300 hektarů ploch určených pro průmyslovou výstavbu a skladování.

Témata:  dluhopisy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.