Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je třeba snížit počet lidí na ohlašovnách a zabývat se seniory

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Trvalý pobyt na úřadech (ohlašovnách) má v současné době více než 380 tisíc lidí. Situaci je třeba vyřešit, lidé totiž tento institut často zneužívají a samosprávy nemají dostatečné nástroje, jak tomu zabránit. Co v dané věci chystá Ministerstvo vnitra, i mnoho dalších informací, zaznělo na Krajském setkání pro Královéhradecký kraj, které uspořádal Svaz měst obcí ČR. Debatovalo se také o stále vyšším věkovém průměru obyvatel České republiky a evropských dotacích.

„Jednání starostů většinou končí u peněz. Od nich se totiž odvíjí rozvoj území a fakt, zda se lidem ve městě či obci dobře žije,“ říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Podobné to bylo na letošním sedmém setkání, které jsme uspořádali v Hradci Králové. Pozitivní zprávou přitom je, že se blýská na lepší časy, co se týče ohlašoven, u nichž samosprávy dosud neměly téměř žádné páky, jak zabránit účelovému stěhování po republice a zneužívání institutu trvalého bydliště.“

„Podnětům měst a obcí nasloucháme a palčivé otázky se snažíme řešit. Například zmiňované ohlašovny. Srovnáme-li rok 2015 s předchozím rokem, pak se počet lidí, kteří na nich mají trvalé bydliště, zvýšil o 6 269, dříve to meziročně bylo dokonce zhruba 40 tisíc,“ říká náměstkyně ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy Jana Vildumetzová a dodává: „Podařilo se nám najít nástroj, kterým lze využít fikci doručení. V novele zákona o evidenci obyvatel proto v současné době navrhujeme, aby lidé na ohlašovnách měli v občanském průkazu uvedeno trvalý pobyt – adresa úřadu.“

Resort vnitra, v jehož gesci jsou samosprávy, chce rovněž pomoci zmapovat složení obyvatelstva v jednotlivých obcích. Podle dostupných informací je totiž v řadě samospráv věkový průměr 60 let a lepší už to nebude. Nabízí se tak otázka, zda by města a obce neměly dostávat větší podíl z daní právě pro tuto cílovou skupinu. Svaz měst a obcí ČR návrh debatuje s příslušnými resorty a právě k tématu podpora seniorů na úrovni měst a obcí připravuje na 24. května 2016 velký seminář, který se uskuteční v Praze. 

Významným tématem měst a obcí jsou také dotace z Evropské unie. V aktuálním programovém období 2014–2020 z nich bohužel nejde financovat například cestovní ruch, volnočasové aktivity, místní komunikace aj.

Místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti a primátor Karlových varů Petr Kulhánek říká: „Současná situace s evropskými dotacemi je dost komplikovaná. Skončilo přípravné období, začíná implementace. Jenže ji provází značná nestabilita, co řeknou řídicí orgány před měsícem, za měsíc už neplatí. Složitá je také metodika, výklady jsou nejednoznačné, často dokonce protichůdné. Disproporce a nesoulad se snažíme řešit s jednotlivými resorty, říkáme jim, co je třeba na základě praktických zkušeností změnit a napravit. Pokud se tak nestane co nejdřív, ohrozí to čerpání evropských peněz.“ Petr Kulhánek dodává, že v roce 2018 se budou vyhodnocovat jednotlivé operační programy (OP) a pokud se zjistí problémy, měly by řídicí orgány OP přehodnotit a přesunout peníze jinam. I v tom je naprosto zásadní zpětná vazba od starostů a primátorů.

Více informací včetně harmonogramu a programu Krajských setkání 2016 najdete na ZDE. Další akce – pro Plzeňský kraj – se uskuteční v úterý 22. března v Plzni.

Témata:  důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.