Firmy se zabíjejí patenty, platíme to ale my. Kde to skončí?

Svět v současné době prožívá velké bitvy významných firem o duševní vlastnictví plynoucí z existence patentů. K čemu jsou patenty, mají dnes ještě patenty význam, a jak s nimi lze šikanovat konkurenci? Přečtete si.

660
reklama

Patenty využíváme již více než půl tisíciletí. Pravděpodobně první patentová kancelář vznikla v roce 1474 v Benátkách, které byly v té době na vrcholu světového vývoje.

Účel patentů je prostý. Pokud vynálezce investuje nemálo vlastní píle, invence a často i peněz do přípravy vlastního vynálezu, měl by na něm také řádně profitovat. To mu garantuje stát prostřednictvím patentů, které osvědčují duševní vlastnictví určitého know-how.

Vynálezce tak má čas připravit patentovanou inovaci do výroby a utržit na ni dostatek financí na splacení svých nákladů, aniž by musel zápasit s konkurencí, která by mu jeho inovaci okamžitě a levně okopírovala. Vynálezce má po určitou dobu na svůj vynález výrobní monopol.

Patenty by tedy měly motivovat vynálezce k píli, která jim umožní na jistém trhu získat časově omezený monopol a tím pádem i vydělat si.

Plnou párou na konkurenci
Jak tomu tak ale bývá, patenty nejsou jen dobrým sluhou, ale také špatným pánem. Je evidentní, že první právní spory se rozběhly nedlouho poté, co začaly být patenty udělovány, za povšimnutí však stojí jeden patentový spor z 18. století. Slavný James Watt nebyl vynálezcem parního stroje, jen zdokonalil některé jeho vlastnosti a především – jako první si dal novou techniku patentovat. Díky tomu získal možnost expandovat. Velmi důsledně a v mnoha právních bitvách potíral další, kteří chtěli parní stroj nejen kopírovat, ale také zdokonalovat. Vývoj se prakticky zastavil a ona opravdová parostrojová průmyslová revoluce mohla započít až po vypršení Wattových patentů. Není bez zajímavosti, že Wattova firma krátce po vypršení hlavních patentů zkrachovala.

Podobných patentových bitev bylo v historii přirozeně mnoho. Podobně postupovali také například bratři Wrightové. Za velkou pozornost však stojí bitva, která se nyní odehrává v segmentu mobilních telefonů a tabletů.

Co je v umění války nejdůležitější? Přesila
Cimrmanovská otázka platí pro dnešní patentovanou dobu dvojnásob. Firmy, aby měly šanci uspět v právníky přeplněném prostředí, musejí nahánět patenty, kde jen se dá. Firmy se přestaly přeměřovat kvalitou inovací či rozpočtem vývojového centra. Dnes se hraje na to, která firma je schopna položit na stůl větší štos patentových ochran, které s konkrétním výrobkem alespoň okrajově souvisejí.

Patentuje se tak každý nesmysl. Firmy disponují desetitisíci patenty, které mohou znamenat existenci či neexistenci produktu. Ukázalo se to v nedávných dnech.

Firmě Apple, která se v patentových sporech ve velké míře angažuje, se již dříve podařilo prosadit průmyslový vzor (což je v podstatě forma patentu), který zobrazuje obecný design tabletu. Prakticky jde o obdélníček s displejem uprostřed, žádný konkrétní design konkrétního zařízení. Jde pro něj však o velký úspěch, protože je tak schopen napadnout téměř jakýkoliv tablet na světě, ačkoliv podobné přístroje existovaly již dávno před iPadem. Podobný přístroj byl například vyobrazen již ve filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná Odyssea, který byl natočen v roce 1968. Apple se zaměřil na svého největšího konkurenta a zároveň klíčového dodavatele dílů pro iPhone a iPad.

Applu se podařilo zablokovat prodeje tabletu Samsung Galaxy Tab v Německu. Je evidentní, že Samsung si nenechá podobný krok nikterak líbit, proto už nyní shromažďuje veškerý patentový arzenál a ihned po představení nového Apple iPhone, které je naplánováno již na tento týden, začne rozesílat žaloby na porušení patentů. A prakticky se nemůže netrefit. Patentováno je dnes naprosto všechno, je prakticky nemožné vyhnout se všem podaným patentům a sestrojit přístroj, který splňuje nároky dnešní doby a zároveň nenarušuje žádný patent.

Počítačová doba přinesla mimo jiné mimořádně rychlý vývoj především právě IT komponent a přístrojů. Není tedy na čase zamyslet se nad významem patentů a dobou jejich trvání pro dnešní dny? Má stále desetiletí trvající ochrana význam, pokud je životnost výrobku či technologie kratší? Nezabíjí současná patentová politika vývoj namísto aby jej podporovala?

Všichni proti všem a na všechny
Situace se dnes dostal tak daleko, že v patentové válce stojí prakticky všichni proti všem. Již téměř žádná IT firma nestojí mimo a firmy tak musí dále a dále patentovat nové a nové detaily a zároveň skupovat již existující patenty či firmy, které je vlastní. Google tak před několika týdny koupil Motorolu, která i přes některé dřívější odprodeje vlastní stále slušnou zásobu patentů – kolem sedmnácti tísíc.

Většina sporů končí mimosoudním vyrovnáním, ve kterém se firmy dohodnou na jistém finančním odškodnění a spor končí.

A hlavně – qui bono?
Největší otázkou je, kdo ze současného stavu těží. Jasné je, kdo z něj netěží – jsou to zákazníci, kteří se nemohou dočkat nejmodernějších produktů. Nebudou to ani firmy samotné, které jsou drženy navzájem v šachu při vývoji. Nejvíce z bitev profitují naopak právní kanceláře, které jednotlivé klienty zastupují.

Nejde v žádném případě o malé sumy. Poplatky za patenty mohou tvořit i pětinu ceny telefonu. Další nemalé finance jdou přímo na právníky. Tyto sumy nejsou známé, je však jasné, že nebudou ani zdaleka zanedbatelné.

Ale přeci…
Nicméně všechno zlé by mohlo být k něčemu dobré. Mobilní telefony se v poslední době staly velmi uniformními a nelze popřít, že se začaly jeden po druhém více či méně podobat a přibližovat populárnímu výrobku od Apple. Obří výdaje za právní služby by mohly alespoň částečně donutit výrobce, aby se každý soustředil na hledání vlastní cesty a aby bylo spektrum výrobků mnohem rozmanitější než dnes.

Témata: apple | samsung | patent

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky