Legendární investor Warren Buffett se na víkendovém setkání s akcionáři Berkshire Hathaway vymezil proti obchodní politice Donalda Trumpa. Podle něj Spojené státy chybují, když využívají cla jako nástroj nátlaku. „Mezinárodní obchod by neměl být zbraní,“ řekl Buffett.
Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
Legendární investor Warren Buffett letos po šedesáti letech končí v čele investiční společnosti Berkshire Hathaway. Stane se tak koncem roku, přičemž jej v roli generálního ředitele nahradí Greg Abel. Toho si Buffett, který letos oslaví 95. narozeniny, jako svého nástupce vyhlédl již před lety.
Americké firmy McDonald’s a General Motors upozorňují, že současná nejistota kolem celní politiky prezidenta Donalda Trumpa výrazně poškozuje jejich podnikání. Obě společnosti hlásí poklesy tržeb a varují před dopady na zisky.
Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta.
Německo, které je považováno za nejdisciplinovanější zemi, pokud jde o fiskální řízení, se rozhodlo pro radikální krok – snížit svou úvěrovou brzdu. Po období stagnace chce nastupující vláda obnovit postavení země investicemi do klíčových segmentů hospodářství – od infrastruktury až po průmysl. Zatímco na jednu stranu je tento plán pozitivní pro růst nejen Německa, ale i dalších evropských zemí, na druhou stranu bude veřejný dluh narůstat, což je v rozporu s pravidly Evropské unie (EU), říká Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading ve svém komentáři.
Zlato dnes poprvé v historii pokořilo úroveň 3500 dolarů za troyskou unci. A americké akcie – ty v indexu Standard & Poor's 500 – jsou tak ve vyjádření právě ve zlatě levnější než dokonce roku 1929, o necelá čtyři procenta.
Pohonné hmoty v Česku v předvelikonočním období výrazně zlevnily. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o 59 haléřů na 34,32 koruny za litr. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety. O 76 haléřů na litru zlevnila za poslední týden nafta. Za litr dieselu teď řidiči dají průměrně 33,24 koruny, což je nejnižší cena od předloňského července.
Vejce v Česku zdražují nejvíce v EU, ba dokonce více než v USA kdykoli během tamní již několik měsíců probíhající vaječné krize. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vejce v ČR mezi únorem a březnem letošního roku přidala na ceně 20,4 procenta. To je více než ve všech zemích EU. Vajíčka v Česku zdražují nejvíce ze všech zemí EU také v meziroční perspektivě, když oproti březnu 2024 zdražila o 44,4 procenta.
Čína se dál potýká s deflací. Spotřebitelské ceny v březnu meziročně klesly o 0,1 procenta, což může na první pohled působit pozitivně, zboží zlevňuje. Podle analytika Tomáše Volfa ze společnosti Citfin ale může jít o varovný signál, že čínská ekonomika čelí hlubším problémům.
Obava z výrazného útlumu světové ekonomiky, jejž mohou způsobit rozsáhlá americká cla, žene dolů cenu ropy. V době, kdy americký prezident Donald Trump nová cla minulou středu ohlašoval, vyšel barel ropy Brent v přepočtu na nějakých 1720 korun. Nyní už stojí jen zhruba 1390 korun. Po zohlednění kursu koruny k dolaru tedy ropa v posledním necelém týdnu zlevňuje o bezmála dvacet procent.
Česká koruna patří mezi pětici měn světa, které jsou vůbec nejodolnější v současné vysoce turbulentní době, tedy od středečního oznámení nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Koruna dokonce poráží i zlato, tradiční bezpečné útočiště. Jako jedna z mála česká měna vykazuje zpevnění vůči dolaru. Konkrétně, od středeční uzavírací hodnoty, tedy od doby krátce po oznámení nových cel, do dneška, do času krátce po třetí hodině odpolední středoevropského času, zpevnila vůči dolaru o 0,2 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg.
Evropská unie by se neměla nechat vyprovokovat k odvetě ani naskočit na Trumpovu hru. Místo instinktivní reakce „zub za zub“ by měla zvolit rozvahu a moudrost. Zvýšení cel vůči USA by nebylo řešením – naopak, EU by měla jít příkladem ve snižování cel. A pokud je třeba kompenzace, pak spíš doma: odstranit vlastní „cla“ v podobě Green Dealu, emisních povolenek, přeregulovanosti či byrokracie, které dusí evropskou ekonomiku více než Trumpova opatření.
Americký prezident Donald Trump i po třech dnech trvá na tom, že politika nových cel nese ovoce. Trump například konstatoval, že Čína je cly zasažena mnohem více než Spojené státy. Podle prezidenta probíhá ekonomická revoluce, jejíž výsledek se zapíše do historie.
Evropská unie by měla nabádat amerického prezidenta Donalda Trumpa k tomu, aby odstoupil od nových cel. Řekl to český ministr zahraničí Jan Lipavský. Evropa by podle něj měla v té souvislosti zvážit navýšení objemu kupovaného amerického plynu.
Vrcholná turistická sezóna se pomalu, ale jistě blíží a letos ji zásadně mohou ovlivnit nová cla Spojených států. Ta americký prezident Donald Trump oznámil tuto středu, v rámci takzvaného Dne osvobození.
Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země.
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou dosáhlo nové úrovně poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Cla vstoupí v platnost 10. dubna a představují reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jen o dva dny dříve zavedl další 34% cla na veškerý čínský dovoz do USA.
Ekonomický novinář James Surowiecki tvrdí, že administrativa Donalda Trumpa při stanovování cel na obchodní partnery použila extrémně zjednodušený a chybný výpočet. Podle něj Bílý dům pouze vydělil obchodní deficit USA s danou zemí jejími exporty do Spojených států a takto „vypočítal“ údajnou nespravedlivou výhodu zahraničních partnerů.
V prvních hodinách po oznámení poškozují Trumpova nová cla nejvíce americké akcie a dolar, méně pak akcie asijské a evropské. Zato libra, euro, jen, ale i česká koruna posilují.
Český statistický úřad dnes potvrdil, že tuzemská ekonomika loni přidala jedno procento, když v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1,8 procenta. Stěžejním tahounem ekonomiky byla spotřeba domácností, která však mohla být ještě znatelně výraznější – a růst celé české ekonomiky jakbysmet. Jenže Češi stále spoří až přespříliš.
Vejce jsou dnes v Česku nejdražší v dějinách. V tomto měsíci vychází jedno vejce na 6,80 Kč, vyplývá z dat ČSÚ. To je o deset procent více než v únoru. Ještě v minulém desetiletí, v létě roku 2011, stálo vejce jen lehce přes dvě koruny.
Trump se naštval na Putina a hrozí světu obřími cly, třeba Číně clem dohromady až přes 80 %. Za Putina by vážně pykaly také například Slovensko či Maďarsko.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
