Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecko dostalo první finanční tranši a už vystrkuje růžky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Řecko se vyhnulo jenom o chlup bankrotu a opuštění elitního klubu eurozóny, dostalo první peníze z třetího záchranného balíčku na splacení části dluhu Evropské centrální bance (ECB) a už opět vystrkuje růžky. Premiér Alexis Tsipras podal ve čtvrtek demisi s cílem vyvolat předčasné volby, informuje Michala Moravcová.

Tímto krokem chce upevnit svůj mandát ve straně, tím že získá podpory voličů pro zavádění tvrdých podmínek třetího záchranného programu, s nimiž se mnozí členové strany nedokážou ztotožnit. O rozkolech ve straně svědčí i odštěpení 25 rebelujících poslanců, kteří vytvořili novou vlastní politickou formaci s názvem „Lidová jednota“.

Poslední záchranou Řecka před předčasnými volbami plánovanými na 20. září je pokus Vangelise Meimarakise, předsedy konzervativní opoziční strany Nové demokracie, o sestavení nové vlády ze stran stávajícího parlamentu. Od řeckého prezidenta k tomu dostal třídenní mandát. Nové volby by oddálily zavádění nových reforem a nastartování ekonomického růstu, který je tlumen poltickou nejistotou a nestabilitou. Evropským partnerům tak nezbývá nic jiného než doufat, že země zavede předem domluvené reformy, ať už jí bude vládnout jakákoliv politická strana. Investoři jsou naštěstí odolní vůči řeckým excesům, a tak si euro drží silnou pozici vůči dolaru. Informace o předčasných volbách oslabily aténskou burzu, která klesla o 2,5 procenta, a posílily výnosy státních dluhopisů. Nejvíce vzrostly 2leté dluhopisy, a to o 1,70 procenta na 14,04 procenta.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.