Snížená sazba DPH se do cen nepromítla, podnikatelům přibyly náklady na administrativu

„Negativum nové sazby DPH vidím především v náročnější administrativě a dále v obtížném rozlišení zboží, na které se skutečně vztahuje supersnížená sazba DPH 10 procent a které zůstává v původní snížené sazbě 15 procent,“ míní Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision. „Náročnější administrativa spojená s novou kategorizací produktů stojí podnikatele vícenáklady, které promítají do nových ceníků. Koncových uživatelů se proto snížení DPH kromě výjimečných případů nijak nedotklo.“

Podle analýzy Státního ústavu pro kontrolu léčiv zaplatily zdravotní pojišťovny za léky v prvním čtvrtletí tohoto roku o 670 milionů korun méně než loni a pacienti ušetřili na doplatcích téměř sto milionů korun. Kritici však namítají, že až polovina léků ve volném prodeji, jejichž ceny nejsou regulovány státem, vůbec nezlevnila. Buď je zdražili výrobci, nebo stoupl zisk lékáren. Totéž platí i u dětských výživ a produktů pro lidi s nesnášenlivostí lepku.

Kýženou vzpruhu přinesla supersnížená sazba DPH snad jen knižnímu trhu. Ten hlásá jak větší poptávku po knihách, tak levnější publikace. Jak uvádí Svaz knihkupců a nakladatelů, ještě důležitější změnou je, že se nyní na pultech objeví více kvalitních knih pro užší publikum, které by dřív být vydány nemohly. Šance se tak naskytla pro odbornou literaturu nebo neznámé nadějné spisovatele. „Nakladatelé uplatní 10procentní DPH u tištěných knih. Různé prospekty a brožury však zůstávají na hranici 15 procent, což může v praxi opět činit problémy. Každý produkt je třeba posuzovat individuálně a jistě ještě nějaký čas potrvá, než se vše plně konkretizuje – co ještě lze považovat za tištěnou knihu a co už za časopis?“ upozornila Blanka Štarmanová. 

Avizovaného snížení cen si nevšimli celiaci – lidé s nesnášenlivostí na lepek. Těm měla supernízká sazba DPH alespoň mírně ulevit v nákladech na potraviny, které jsou cenově vysoko nad běžnými komoditami. „Desetiprocentní sazba se však nevztáhla na věci denní spotřeby, jako je například chléb, ale pouze na suroviny, ze kterých se bezlepkové produkty vyrábějí, tedy mouku, různé směsi na pečení, strouhanku a podobně. V takových případech se pětiprocentní úleva na dani rovná haléřům až korunám, které pohltí klasická inflace, takže spotřebitel ani žádné zlevnění nemůže poznat,“ uvedla Blanka Štarmanová. 

Ani další z vybraných skupin produktů – dětská výživa – se s poklesem cen pro koncové uživatele nesetkala, ze snížené sazby DPH profitují spíše výrobci. „Rozlišení nízkých sazeb DPH u příkrmů pro nejmenší je velmi záludné a administrativně nákladné. Kojenecká mléka spadají do 10procentní sazby, u kojeneckých kaší už to však není tak jednoznačné. Suchary, již hotová kojenecká mléka či zeleninové příkrmy zůstávají s DPH na 15 procentech. Každý produkt každé značky je jiný a zákon jej přesně nedefinuje, proto je velmi obtížné u některých produktů stanovit, do které sazby patří,“ popsala Blanka Štarmanová.