Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Internet v práci? Babiš začal vyhazovat

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Ministr financí Andrej Babiš si nechal prověřit, co dělají jeho zaměstnanci v práci. Část úředníků, kteří během pracovní doby surfovali na internetu, už přišla o místo.

Andrej Babiš (ANO) si nechal zkontrolovat, jestli jeho úředníci místo práce netráví čas na internetu. Výsledky auditu stály podle Hospodářských novin místo deset referentů a další pracovníci přijdou o celé osobní ohodnocení nebo jeho část. "Kontrolovali jsme, jakou dobu zaměstnanci průměrně denně trávili na internetu," říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Ministerstva a další úřady začaly s podobnou metodou zhruba kolem roku 2006. Už o rok později Středočeský kraj zjistil, že někteří úředníci strávili prohlížením webových stránek nebo chatováním až polovinu pracovní doby. Místo to tehdy stálo pět lidí, připomíná deník.

Středočeský kraj tehdy kontrolovala firma Ryant, která nyní prověřila zaměstnance ministerstva financí. "Úřad rozdělil webové stránky na pracovní a nepracovní a Ryant zaznamenal, jak dlouho pracovníci pobyli na těch nepracovních, které si ministerstvo definovalo lakonicky," píše deník.

"Jde o takové, které neměly žádnou souvislost s náplní práce daného zaměstnance," uvedl Žurovec. Zaměstnanci, kteří byli z práce vyhozeni, trávili na webech v průměru přes 3,5 hodiny denně. 

Témata:  Andrej Babiš

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.