Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Internet v práci? Babiš začal vyhazovat

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Ministr financí Andrej Babiš si nechal prověřit, co dělají jeho zaměstnanci v práci. Část úředníků, kteří během pracovní doby surfovali na internetu, už přišla o místo.

Andrej Babiš (ANO) si nechal zkontrolovat, jestli jeho úředníci místo práce netráví čas na internetu. Výsledky auditu stály podle Hospodářských novin místo deset referentů a další pracovníci přijdou o celé osobní ohodnocení nebo jeho část. "Kontrolovali jsme, jakou dobu zaměstnanci průměrně denně trávili na internetu," říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Ministerstva a další úřady začaly s podobnou metodou zhruba kolem roku 2006. Už o rok později Středočeský kraj zjistil, že někteří úředníci strávili prohlížením webových stránek nebo chatováním až polovinu pracovní doby. Místo to tehdy stálo pět lidí, připomíná deník.

Středočeský kraj tehdy kontrolovala firma Ryant, která nyní prověřila zaměstnance ministerstva financí. "Úřad rozdělil webové stránky na pracovní a nepracovní a Ryant zaznamenal, jak dlouho pracovníci pobyli na těch nepracovních, které si ministerstvo definovalo lakonicky," píše deník.

"Jde o takové, které neměly žádnou souvislost s náplní práce daného zaměstnance," uvedl Žurovec. Zaměstnanci, kteří byli z práce vyhozeni, trávili na webech v průměru přes 3,5 hodiny denně. 

Témata:  Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.