Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Plán na příštích 50 let: Česko bude atomovou velmocí

Plán na příštích 50 let: Česko bude atomovou velmocí

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Z Česka se má stát během padesáti let atomová velmoc s až desítkou nových jaderných elektráren. Píší to čtvrteční hospodářské noviny s odvoláním na návrh Státní energetické koncepce.

Pokud by Česko plán koncepce dodrželo, země by fungoval na jaderné elektřině asi z 80 procent. Předčilo by tím evropské jaderné velmoci jako Francie a v současnosti ještě Německo, které se však jádra zříká. Ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS) má koncepci předložit vládě koncem roku. Ze současných přibližně dvaceti terawatthodin by se množství energie podle návrhu postupně zvýšilo na 100 až 140 terawatthodin. Návrh přitom počítá se spotřebou elektřiny kolem osmdesáti terawatthodin, uvádějí Hospodářské noviny. Jednou z možných variant pro využití nadbytečně vyrobené elektřiny z jádra je i nabídka energie pro rozvíjející se trh s elektromobily. Jádro by se zároveň z patnácti procent podílelo i na výrobě tepla, což by mohla být další funkce nových jaderných elektráren. “Podpořit a urychlit proces projednávání výstavby nových jaderných bloků s vysokou mírou bezpečnosti v souladu se standardy EU a vysokou účinností včetně nezbytných kroků mezinárodního projednávání s cílem umožnit jejich co nejrychlejší uvedení do provozu,” stojí podle Hospodářských novin v jednom z bodů návrhu. To by znamenalo, že kromě chystaného dostavění zbylých dvou reaktorů jaderné elektrárny Temelín by Česko muselo na svém území postavit dalších dvacet nových jaderných reaktorů.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.