Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pojišťovny platí za léčbu miliony. Kolik stál nejdražší pacient?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Na 22,5 milionu vyšla Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) léčba jednoho pacienta v roce 2014. Titul nejdražšího pacienta si vysloužil muž z Pardubicka trpící hemofilií.

Dvacet pacientů s nejdražší léčbou vyšlo VZP dohromady na více jak 300 milionů korun - poprvé v historii. V roce 2013 to přitom bylo 286,5 milionu korun. Ovšem náklady na léčbu toho úplně nejdražšího pacienta se výrazně snížily.

Zatímco v roce 2013 zaplatila VZP za jediného pacienta 46 milionů, a o rok dříve dokonce 54 milionů korun, vloni to bylo "jen" 22,5 milionu. Zato druhý nejdražší pacient přišel VZP prakticky na stejnou částku. Léčba hemofilika z Plzeňska stála 22 milionů.

Výše nákladů na léčbu pacientů trpících hemofilií se odvíjí individuálně od množství speciálního léku, který pacient musí brát. Bez něj by pacient s poruchou srážlivosti krve nemohl například ani na banální operaci, protože by během ní mohl vykrvácet.

Vedle hemofilie nejvíce rozpočty pojišťoven zatěžují poruchy metabolismu, onemocnění krve vyvolávající poškození ledvin či akutní respirační selhání. Věk pacientů nehrál roli. Mezi dvacítkou nejdražších pacientů je pětiletá dívka i 64letý důchodce. Zastoupeno je 6 žen a 14 mužů. Pacienti s nákladnou léčbou pocházeli ze všech koutů republiky.

Témata:  zdravotnictví VZP

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.