Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pojišťovny platí za léčbu miliony. Kolik stál nejdražší pacient?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Na 22,5 milionu vyšla Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) léčba jednoho pacienta v roce 2014. Titul nejdražšího pacienta si vysloužil muž z Pardubicka trpící hemofilií.

Dvacet pacientů s nejdražší léčbou vyšlo VZP dohromady na více jak 300 milionů korun - poprvé v historii. V roce 2013 to přitom bylo 286,5 milionu korun. Ovšem náklady na léčbu toho úplně nejdražšího pacienta se výrazně snížily.

Zatímco v roce 2013 zaplatila VZP za jediného pacienta 46 milionů, a o rok dříve dokonce 54 milionů korun, vloni to bylo "jen" 22,5 milionu. Zato druhý nejdražší pacient přišel VZP prakticky na stejnou částku. Léčba hemofilika z Plzeňska stála 22 milionů.

Výše nákladů na léčbu pacientů trpících hemofilií se odvíjí individuálně od množství speciálního léku, který pacient musí brát. Bez něj by pacient s poruchou srážlivosti krve nemohl například ani na banální operaci, protože by během ní mohl vykrvácet.

Vedle hemofilie nejvíce rozpočty pojišťoven zatěžují poruchy metabolismu, onemocnění krve vyvolávající poškození ledvin či akutní respirační selhání. Věk pacientů nehrál roli. Mezi dvacítkou nejdražších pacientů je pětiletá dívka i 64letý důchodce. Zastoupeno je 6 žen a 14 mužů. Pacienti s nákladnou léčbou pocházeli ze všech koutů republiky.

Témata:  zdravotnictví VZP

Související

Aktuálně se děje

12. června 2025 16:49

4. června 2025 15:43

Mzdy rostou rychleji, než se čekalo. Průměr přesáhne 50 tisíc, maloobchod ožívá

Reálné mzdy rostly letos v prvním čtvrtletí rychleji, než analytici očekávali. To je klíčovým důvodem vyšších než předpokládaných dubnových maloobchodních tržeb. Oba údaje zveřejnil ČSÚ dnes. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato vítězí nad eurem. Centrální banky ho skupují jako nikdy

Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.