Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pojišťovny platí za léčbu miliony. Kolik stál nejdražší pacient?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Na 22,5 milionu vyšla Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) léčba jednoho pacienta v roce 2014. Titul nejdražšího pacienta si vysloužil muž z Pardubicka trpící hemofilií.

Dvacet pacientů s nejdražší léčbou vyšlo VZP dohromady na více jak 300 milionů korun - poprvé v historii. V roce 2013 to přitom bylo 286,5 milionu korun. Ovšem náklady na léčbu toho úplně nejdražšího pacienta se výrazně snížily.

Zatímco v roce 2013 zaplatila VZP za jediného pacienta 46 milionů, a o rok dříve dokonce 54 milionů korun, vloni to bylo "jen" 22,5 milionu. Zato druhý nejdražší pacient přišel VZP prakticky na stejnou částku. Léčba hemofilika z Plzeňska stála 22 milionů.

Výše nákladů na léčbu pacientů trpících hemofilií se odvíjí individuálně od množství speciálního léku, který pacient musí brát. Bez něj by pacient s poruchou srážlivosti krve nemohl například ani na banální operaci, protože by během ní mohl vykrvácet.

Vedle hemofilie nejvíce rozpočty pojišťoven zatěžují poruchy metabolismu, onemocnění krve vyvolávající poškození ledvin či akutní respirační selhání. Věk pacientů nehrál roli. Mezi dvacítkou nejdražších pacientů je pětiletá dívka i 64letý důchodce. Zastoupeno je 6 žen a 14 mužů. Pacienti s nákladnou léčbou pocházeli ze všech koutů republiky.

Témata:  zdravotnictví VZP

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.