Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pojišťovny platí za léčbu miliony. Kolik stál nejdražší pacient?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Na 22,5 milionu vyšla Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) léčba jednoho pacienta v roce 2014. Titul nejdražšího pacienta si vysloužil muž z Pardubicka trpící hemofilií.

Dvacet pacientů s nejdražší léčbou vyšlo VZP dohromady na více jak 300 milionů korun - poprvé v historii. V roce 2013 to přitom bylo 286,5 milionu korun. Ovšem náklady na léčbu toho úplně nejdražšího pacienta se výrazně snížily.

Zatímco v roce 2013 zaplatila VZP za jediného pacienta 46 milionů, a o rok dříve dokonce 54 milionů korun, vloni to bylo "jen" 22,5 milionu. Zato druhý nejdražší pacient přišel VZP prakticky na stejnou částku. Léčba hemofilika z Plzeňska stála 22 milionů.

Výše nákladů na léčbu pacientů trpících hemofilií se odvíjí individuálně od množství speciálního léku, který pacient musí brát. Bez něj by pacient s poruchou srážlivosti krve nemohl například ani na banální operaci, protože by během ní mohl vykrvácet.

Vedle hemofilie nejvíce rozpočty pojišťoven zatěžují poruchy metabolismu, onemocnění krve vyvolávající poškození ledvin či akutní respirační selhání. Věk pacientů nehrál roli. Mezi dvacítkou nejdražších pacientů je pětiletá dívka i 64letý důchodce. Zastoupeno je 6 žen a 14 mužů. Pacienti s nákladnou léčbou pocházeli ze všech koutů republiky.

Témata:  zdravotnictví VZP

Související

Aktuálně se děje

30. října 2025 11:44

Nejvyšší ceny elektřiny v Česku nelze házet jen na nedotování

Tvrzení, že české domácnosti mají nejdražší elektřinu v EU, protože ji vláda nedotuje jako na Slovensku nebo v Maďarsku, je hrubě zjednodušené, ba hraničí s propagandou. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.