Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jídlo v nemocnicích je přesolené, chybují i porodnice, ukázal test

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Pacienti v nemocnicích dostávají přesolené jídlo s nedostatkem živin. Takový je závěr ministerstva zdravotnictví, které stravu testovalo v bezmála stovce nemocnic a zařízení sociálních služeb.

Vysloveně alarmující jsou výsledky z porodnic - až čtvrtina maminek podle zprávy ministerstva dostává jídlo, které je pro ně nevhodné.

Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo otestovat jídlo ve 33 nemocnicÍch z toho 25 porodnicích a 53 zařízeních sociálních služeb. Výsledek je šokoval.

"Strava v nemocnicích není příliš pestrá. Opakuje se zejména u snídaní a večeří. A pro mě bylo poměrně alarmující, že ve čtvrtině porodnických oddělení pacientky dostávaly jídlo s nedostatečnou energetickou hodnotou, zvýšeným obsahem soli nebo nesprávným poměrem základních živin," shrnuje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Ministerstvo nemocnicím vytýká málo pestrou stravu a stále se opakující jídla, ve kterých chybí zelenina, ryby, nebo cereální pečivo.

Stravovací zařízení se ale výtkám ministerstva a pacientů brání. Sama by prý ráda více zeleniny, nebo ryb zařadila, jenže nemohou. Prý zkrátka nejsou peníze, někde totiž musejí pacienty nakrmit za 65 korun na den.

Témata:  zdravotnictví potraviny

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.